Věřím, že ministr Jurečka neustoupí. Jiří Grundorád společně s Johnem Bokem s nasazením života bezostyšně vydírá naši skvělou vládu hlásící se k odkazu Charty 77 kvůli důchodům pro disidenty.
Když jsem se dozvěděl, že Jiří Grundorád drží hladovku za nějakého Karla Soukupa, zprvu mi to nějak netrklo, nevěděl jsem o jakého Soukupa se jedná, protože to byl bývalý disident, bylo mi jasné, že to nebude ten Soukup vlastnící TV Barrandov, ani ten Soukup, který zradil kvůli prachům Pražský výběr a šel hrát ke „Goťákovi“, ale nějaký no name chlápek odněkud z Horní – Dolní, co podepsal Chartu 77 a za svůj statečný počin sklidil nějaký metál a jinak, v duchu verše Egona Bondyho: „Co jste chtěli, jste dostali, zas vám akorát nasrali,“ kdesi živoří.
Až jeden informovaný novinář napsal, že jde o Karla Charlie Soukupa. No, jo, Charlie Soukup! Toho znám! Jasně, písničkář, kterého odsud vyhodili, tím odsud myslím z Československa. Karel Kryl v písničce „Písničkářský bacil“ zpívá: „Charlie Soukupe, vsadili tě do kupé.“ V rámci akce Asanace byli písničkáři podrobeni výslechům, při kterých docházelo k fyzickému týrání, konkrétně Charlie Soukup odešel hlavně kvůli rodině.
Jeho písně jsem slyšel poprvé z kotoučového magnetofonu, kde byli nahrané písničky Jaroslava Hutky, Petra Lutky, Třešňáka, Pepa Nose a samozřejmě i Charlie Soukupa. Jako skalní rocker, který měl pro kotlíky, jen slova pohrdání, mě to chytlo, půvab těm písním dodal jistě i punc zakázaného ovoce, ale i tak to bylo o něčem. V té době, asi v roce 1980 už byli většinou v emigraci, nebo měli zákaz. Měl jsem příležitost vidět akorát Jaroslava Lutku na Baráčnické rychtě na Malé Straně. Pepu Nose jsem viděl během vojny, když jsem byl v Praze na dovolené, na utajeném koncertu pod širým nebem kdesi za Prahou.
Charlie Soukup byl z uvedených písničkářů nejostřejší, příliš se s tím nemazal, názory na systém ve svých písních vyjadřoval zpříma. Občas si jeho CD poslechnu, zas tak příliš se nezměnilo, po revoluci zůstala spíš hořká pachuť původních slibů: ekonomicky jsme si příliš nepolepšili (viz. verš E. Bondyho) a politicky jsme na tom o něco lépe, i když dostat 5,5 roku natvrdo za děs - informaci, je přeci jenom silná káva, ale to jen na okraj.
Osudy Charlie Soukupa v emigraci by jistě vydali na knížku. O jeho poustevničení v Austrálii natočil Jiří Holba v roce 2016 dokument „Feral“.
V celovečerním filozoficko-experimentálním autorském dokumentu Feral (česky divoch, divoký, volně žijící, divoká šelma) sleduje autor Jiří Holba (nar. 1982) současnou existenci českého undergroundového písničkáře, trampa, politického vězně, signatáře Charty 77 a emigranta z osmdesátých let Karla Charlieho Soukupa (nar. 1951). Dobrovolný „asociál“ se programově rozhodl „vegetovat mimo systém“ a hledat smysl lidské existence, vnitřní klid a lásku v jednoduchém bytí na základech buddhistického učení.
Ústav pro studium totalitních režimů mu v roce 2020 udělil Cenu Za svobodu, demokracii a lidská práva za statečné občanské postoje v době komunistické diktatury.
Unavený tulák se vrátil domů, zažádal si o důchod a kromě ocenění ÚSTR dostal jakousi almužnu, naštěstí přeživší disent stále drží spolu, takže Jiří Grundorád, mimochodem byl to on, který z vězení propašoval snad nejkrásnější sbírku básní Ivana Martina Jirouse „Magorovy labutí písně“, se za svého přítele postavil a rozhodl se před Úřadem vlády držet hladovku, dokud ministr asociálních věcí Marián Jurečka neodstoupí. Následně se k němu přidal i John Bok. Zatím se jim svou osobní obětí podařilo získat pro Charlieho a ostatní dosud žijící disident získat aspoň příslib průměrného důchodu.
I přesto Jiří Gruntorád a John Bok v hladovce nepřestávají. Kdo by se naivně domníval, že věc je jasná a že je třeba jim držet palce, aby oba staří pánové svůj požadavek na odstoupení ministra, jehož přezíravý postoj k těm, kteří se postavili proti komunismu, je přiměl k tomuto odvážnému jednání, dotáhli do konce, rozhodně by se mýlil. Naši šosáčtí spoluobčané, kteří loajálně přitakávali a přitakávají každému režimu, se cítí být pobouřeni. To jsou přesně ti, kteří každého, kdo jim nejde pod nos, má jiný názor, jiný životní styl nebo se dokonce odváží protestovat, nazývají lemply, nefachčenky, chcimíry, popřípadě ztroskotanci a samozvanci, kteří cítí potřebu vyjádřit se nějakou stupidní poznámkou v internetových diskusích. Vybral jsem si z nich jednu z těch mírnějších:
Opravdu mu ho přejete? V roce 89 mu bylo 38 let. Co mu bránilo se vrátit a makat aby měl základ pro výpočet důchodu? Proč nemakal v Australii a měl tam i důchod? Podle Vás je to v pořádku?
Na druhou stranu, to, že se někdo cítí být ukřivděn, není vinou disidentů, ale celkově asociálními výstupy celého vládního kabinetu a jí přidružených poslanců a senátorů. Podle poslední zprávy Jiří Gruntorád po společném setkání s premiérem Fialou navrhl kompromis:
"Hladovku ukončím, pokud vláda zruší usnesení, kterým se přihlásila k tradicím Charty 77," oznámil Gruntorád. Jedním hlasem ale dodal, že premiér tento jeho požadavek odmítl.
Jurečka neodstoupí ani za zlaté tele a ke kompromisu zatím nedojde. Ano, naše vláda, která se s komunistickým rozvědčíkem v čele státu, hlásí k tradicím Charty 77, nesmí ustupovat tlaku ztroskotanců a samozvanců!
Ať si psi štěkají a karavana jede dál!
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/gruntorad-hladovka/r~8c60fff4886411ee93abac1f6b220ee8/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Soukup
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/401801/feral
