Jsou naši fotbalisté burani z Východu?

To bylo řečí, jak se vracíme do Evropy. Již více než třicet let marně klepáme na pootevřené dveře západoevropských zemí, aby nás vzali mezi sebe  jako rovnocenného partnera, ale jednáme stále jako burani.  

Při křesťanské liturgii: „Věřící ať pokleknou k proměňování, není-li to ztíženo nemocí, nedostatkem místa či jinými rozumnými důvody. Ti, kdo při proměňování nepokleknou, hluboce se ukloní, když kněz při proměňování pokleká.“

Dle pokynů „Jak se chovat v kostele“ se zdá že naši fotbalisté jsou všichni chabrus, tudíž nemají na fotbalovém šampionátu šanci na úspěch. Samozřejmě, lze namítnout, že fotbalový stadión není kostel, ale to je omyl! Stadión je chrám fotbalu!!! Vždyť tento sport je jednou z nejpopulárnějších her na světě, v televizi jej sledují miliony lidí. Fotbaloví reci jsou glorifikováni na úroveň spasitele.

Tu nastoupí na fotbalový pažit český tým a jako burani z Východu zůstanou stát. Považte, když výkony našich fotbalistů budou mizerné, náš tým se do fotbalových análů zapíše nejen svým mizerným výkonem, ale i jako ti, kteří nebyli schopni před zápasem dodržet nepsaný rituál k uctění černošských obětí.

Co si o nás řekne svět? Jak se na nás budou dívat Západoevropané? Budou si říkat, že jsme ti nevychovanci z Východu? Budou nás někteří omlouvat, že možná ani chudáci nevíme, co se děje ve světě ? Dost možná budeme považováni za méněcenné slovanské mužiky jako Rusáci a podobné pronárody, kteří jsou jim dobří leda k tomu, aby jim montovali auta, nebo myli zadnice jejich gerontům.

Pro to, abychom takovým nařčením unikli, je jediné řešení: my, fanoušci fotbalového nároďáku, abychom odčinili omezenost a tupost našeho realizačního týmu a našich hráčů, právě my, musíme místo nich před našimi obrazovkami pokleknout a modlit se:

Ó, bože fotbalu, meruno kulatá jež jsi na pažitu, buď vůle tvá, aby výkony naší reprezentace byly tak skvělé, jako to občas bývá na mistrovstvích Evropy. Posvěť jméno našeho týmu a přijď titul mistrů! Dej nám stanout  na stupni vítězů a odpusť nám naše fauly, jakož i my odpouštíme soudcům jejich omyly. Neuveď náš tým ke špatným kombinacím, ale zbav nás i svět prokletého poklekání.

Neboť tvůj je stadión i míč i sláva na věky. Amen.

PS. Ani Skotové nepoklekli, kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby tak udělali. Po krásném japonském padajícím listíčku do brány Skotů, při druhém gólu Patrika Schicka, jsem nabyl dojmu, že modlitba funguje!