Zajati na hradě Lidice

Lidice byly ve středověku nevelkou zemědělskou vsí v údolí lidického potoka zhruba 20 km severozápadně od Prahy.

Hledání první zmínky o této obci nás zavede na počátek 14. století. Tehdy dva zbraslavští opaté Ota Durynský a Petr Žitavský sepsali monumentální dílo Chronicon aulae regiae dnes známé jako Zbraslavská kronika. V tomto důležitém pramenu nalezneme také větu o pánech násilně odvedených na lidický hrad.

Nečinný král

Ocitáme se v době, kdy českým zemím vládl Jindřich Korutanský, manžel Anny Přemyslovny. Poprvé se tomu stalo roku 1306 po zavraždění posledního přemyslovského krále Václava III. Po měsíci vlády ho ovšem vyhnal Rudolf Habsburský, který po necelém roce panování zemřel, takže se roku 1307 se Korutan opět ujímá vlády. Český lid mu byl ze začátku příznivě nakloněn, avšak stačily dva roky, aby se trůně zdiskreditoval. Byl neprozíravý až líný. Nejraději prý jedl a měl klid. Situace rychle využila šlechta, jenž hledala osobní obohacení, kde jenom mohla. Mezi českými feudály docházelo k nejrůznějším potyčkám a ozbrojeným konfliktům. Nejmocnějším českým šlechticem se stal Jindřich z Lipé, životní partner královny vdovy Elišky Rejčky (vdovy po Václavovi II. i Rudolfu Habsburském).

Povstalci z Kutné Hory

V Kutné Hoře žil rod Ruthardovců, odvozující svůj původ od jakéhosi horníka Rutharda. Sebevědomí těchto měšťanů stouplo natolik, že se cítili být naroveň s pány. Svého krále se nijak neobávali, proto zatoužili po stříbrném bohatství z Kutné Hory. Zbraslavská kronika o nich hovoří takto: „Krále, jehož máme, nikterak se nebojíme, a kdyby někteří šlechticové království tomu nepřekáželi, veškeren zisk v horách k užitku svému bychom vynaložili...“ (Zbraslavská kronika, překlad Jana. V.  Nováka, Nákladem Nadání Františka Palackého, Praha 1905, str. 200). Co však s pány, kteří doly chránili? I na to našli odpověď: „Pročež kdybychom takové pány v okovy své uvrhli, všechny důchody z dolů tím svobodněji, s čím větším ziskem jako by stálým dědictvím s dětmi svými bychom drželi...“ (Zbraslavská kronika, překlad Jana. V.  Nováka, Nákladem Nadání Františka Palackého, Praha 1905, str. 200).  Ke kutnohorským se pak připojili ještě pražané Peregin Puš, Jakub, syn Wolfův a Mikuláš Thusintmark. V březnu 1309  pak tito měšťané spolu s ozbrojeným lidem z Kutné Hory vtrhli do Sedleckého kláštera, kde v domě pro hosty  zajali Jindřicha z Lipé, Jana z Wartenberka a Jana Klingenberka, kutnohorského rychtáře Jana dokonce na místě zabili. Zajaté muže pak odvedli na hrad Lidici.

„...ad castrum Luticz deduxerunt...“

Kronikář přímo píše: „...a tyto pány, jež byli zajali, přímo na hrad Lidici odvedli.“ (Zbraslavská kronika, překlad Jana. V.  Nováka, Nákladem Nadání Františka Palackého, Praha 1905, str. 201) V latinském originále pak: „...ipsosque barones, quos ceperant, protinus ad castrum Luticz deduxerunt.“ (Chronicon aulae regiae, Capitolum LXXII) Ze zprávy vyplývá, že se hrad Lidice nacházel v okolí Prahy. Historik a archivář Václav Vladivoj Tomek (1818-1905) míní, že se jedná o obec Lidice u Buštěhradu. Existují totiž dvoje Lidice, jedny větší u Buštěhradu a druhé menší na Slánsku. Tomek se však přiklání k větším Lidicím. V Lidicích byl nejspíše zemanský dvorec. Také tu mívali statky pražští měšťané. Onen lidický hrad si dnes můžeme s trochou fantazie jen představovat. Zaniknout pak  údajně měl kolem roku 1450.

Pánové se z lidického zajetí dostali: „I stalo se, když z vazby své, o níž dříve zmínku jsem učinil, Jindřich z Lipé s jinými spoluvězni svými s pomocí Páně byl vysvobozen...“  (Zbraslavská kronika, překlad Jana. V.  Nováka, Nákladem Nadání Františka Palackého, Praha 1905, str. 232)

Jindřicha z Lipé jmenoval český král Jan Lucemburský  podkomořím, potom dokonce zemským hejtmanem na Moravě. Jan z Vartenberka zastával v letech 1308 až 1310 úřad nejvyššího číšníka Českého království. Zemřel roku 1316 při obléhání Kostelce.

Kateřina Niekurzáková
autorka pracuje v Památníku Lidice jako průvodkyně

Zdroje: 
Zbraslavská kronika, překlad Jana. V.  Nováka, Nákladem Nadání Františka Palackého, Praha 1905
http://www.clavmon.cz/clavis/FRRB/chronica/PETRI%20ZITTAVIENSIS.htm
August Sedláček, Hrady zámky a tvrze Království českého VIII., Argo, Praha 1996
Petr Hora-Hořejš, Toulky českou minulostí, díl 2, Práce, Praha 1991