Varující symbol miliónů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva

"Postůjte lidé a slyšte poselství dětí zavražděných válkou A pospěšte říci ostatním, že všechno visí na pavoučím vlákně. Vím to! Ale neumím dělat nic jiného než sochy dětí – jak nejlépe umím…“ Z básně Marie Uchytilové (1987)

Dne 17. ledna 2024 si připomínáme 100. výročí narození akademické sochařky a medailérky Marie Uchytilové, která věnovala více než dvacet let svého života neúnavné práci na monumentálním sochařském díle – Pomníku dětským obětem války, které dnes již neodmyslitelně patří k rozsáhlému pietnímu území v Lidicích.

Čím je právě toto dílo tak výjimečné? Předně svojí nepopiratelnou originalitou, nejedná se o koncepci pomníku, jak jej všichni známe. Není vytvořeno jako pocta významným osobnostem – hrdinům či umělcům, jako symbolická postava, dvojice či trojice postav, nejedná se o tradiční pomník obětem válek. Zachycuje 82 nadživotních postav dětí, přesně tolik, kolik jich bylo roku 1942 zavražděno nacisty v Chelmnu. Sochařka ztvárnila lidické děti, ale své dílo věnovala všem dětem, které musely zemřít kvůli krutostem válečných konfliktů na celém světě. Emoce, které se v jejich tvářích zračí jsou velmi působivé a to bezesporu právě proto, že s nimi jejich autorka prožila tolik let ve svém ateliéru. Sama říkala, že s každým jednotlivým dítětem zažívá jeho utrpení znovu a znovu, s každým dítětem se musela znovu narodit a zemřít. Nepochybně to pro ni byl nejen fyzicky, ale především psychicky náročný čas. Přestože se události v Lidicích netýkaly jí samotné ani její rodiny, osud obce a zejména dětských obětí ji natolik zasáhl, že se myšlenky na realizaci pomníku nevzdala a vytrvale na něm pracovala. Své neobvyklé dílo realizovala bez objednávky, bez honoráře, jen z vlastní iniciativy, za podpory lidických matek a finančních darů z celého světa. 

„Vracím ve jménu míru 82 dětí národa na jejich rodnou pláň
jako varující symbol miliónů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva.
Po sochách posílám poselství srozumění národům,
nad společným hrobem dětí se usmiřuje s domem dům…“
Marie Uchytilová

Když roku 1989 dokončila dílo v sádře, první tři sochy odlila do bronzu ze svých vlastních úspor. Bohužel téhož roku 1989 nečekaně zemřela a nedočkala se osazení svého životního díla v Lidicích. Ihned poté pokračovali v úsilí o odlití památníku do bronzu její manžel Jiří V. Hampl, dcera Sylvia Klánová, paní Anna Nešporová z Lidic a spolky v Praze a v Plzni za tímto účelem založené. Během let se postupně ke svým matkám do Lidic navrátilo všech 82 dětí v bronzové podobě. Posledních 7 bylo odhaleno v roce 2000. 

Marie Uchytilová byla přesvědčena, že výtvarné umění může být účinným nástrojem proti násilí a válce. Svými sochařskými realizacemi se o to bezpochyby snažila. V návaznosti na onu tragickou událost v Lidicích vznikla i velice působivá bronzová socha ženy s otiskem dvou dětí stojící symbolicky u vrat do dvora kladenského gymnázia, v místě, kde své děti ztratila.

Je autorkou mnoha figurálních plastik, desítek pamětních medailí a v neposlední řadě také jednokorunové mince ženy sázející lipovou ratolest, která byla naším nejdéle obíhajícím platidlem. V této minci, kterou vytvořila na základě soutěže na nové bankovky a mince vyhlášené roku 1957, ztvárnila na protest proti komunistickému režimu vězněnou skautku Bedřišku Synkovou, což byl jistě také velmi odvážný počin.

Životem a dílem Marie Uchytilové se bude Památník Lidice zabývat celý tento rok. Její životní příběh vypráví například putovní výstava „Slzy všech lidí jsou stejné“, která je k vidění ve výstavní síni In Memoriam až do 1. května 2024.

Jana Bukačová, historička umění, pracovala v Památníku Lidice