Měl jsem tu vzácnou možnost zúčastnit se vernisáže výstavy první svého druhu v naší zemi, k letošnímu sedmistému výročí narození císaře a českého krále Karla IV. v Památníku v Lidicích.
Tak, jak se jí zhostili fundovaně zaměstnanci této státní instituce v čele s ředitelem JUDr. Červenclem a vedoucím muzea Ing. Marinovem má mojí hlubokou úctu. Ve spolupráci s Dr. Eberhardem Kemnitzem, zaníceným propagátorem Karla IV.a ředitelkou Městských muzeí v Tangermünde /Německo/ vytvořili dílo, které by mělo být i po skončení této výstavy 31.května 2016 prezentováno široké veřejnosti i v jiných místech naší země.
Výstava ukazuje pro nás Čechy celkem neznámé působení Karla IV. v Braniborsku, kde pobýval od roku 1373 až do roku 1378, kdy zemřel. Pro historii českých zemí to byl vyjímečný panovník, který, i když v neodborné anketě, byl po právu zvolen největším Čechem.
Po krátkem úvodním slovu ředitele lidického památníku JUDr. Červencla, pak skvěle rétoricky a fundovaně obeznámila přítomné návštěvníky s tímto obdobím života Karla IV. PhDr. Eva Doležalová z historického ústavu Akademie věd České republiky. Velmi zdařile graficky vytvořené panely skutečně podrobně a zajímavě informují návštěvníky o působení Karla IV. v Braniborsku, na kterého je i nyní, především v jeho původním sídle v Tangermünde, vzpomínáno s velkou úctou.
Ve stejný den byla v Památníku Lidice zahájena další výstava, „Operace Valkýra“ která v autentických a bohatých vyobrazeních připomíná nezdařený atentát na Hitlera v červenci 1944, v jehož čele stál německý plukovník Claus Schenk von Stauffenberg.
Obě dvě výstavy dokazují, že Památník Lidice není jen místem památky na oběti lidické tragédie z 10.června 1942, ale stává se i vzdělávacím centrem, především pro mladé lidi, když k tomu připočtu již dnes světoznámou Mezinárodní výstavu dětských kreseb v Lidické galerii, jejíž skvělou kurátorkou je paní Kasalická.
Jako předseda Kruhu přátel česko-německého porozumění a přítel Lidic, vyjadřuji hlubokou úctu a dík za to, co se v Lidicích udělalo a dělá a což je i výsledkem pozitivní spolupráce mezi vedením Památníku v čele s JUDr. Červenclem a starostkou obce Lidice paní Veronikou Kellerovou. Hlubokou úctu chci vyjádřit přeživším lidickým, paní Šupíkové, Kalibové, Skleničkové, panu Horešovskému a ostatním.
Podle ředitele lidického Památníku JUDr. Červencla, dopoledne 6.ledna 2016 natáčela ve výstavní síni, kde je umístěna zmíněná výstava o Karlu.IV, Česká televize. Počkal jsem si večer na televizní zprávy, které jinak nesleduji u mého přítele německého předsedy našeho Kruhu Aloise Hartla. Skoro až na konci byl zveřejněn malý šot snad trvající max. 1 minutu o této výstavě, kde nebyl vůbec uveden představitel organizátora výstavy, ale jen pár vět z úst již zmíněné Dr. Doležalové z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Jaký nepoměr, k tomu, když předtím redaktor Kubal někde z místa na Letné mnoho minut informoval ve spojení s paní Zárybnickou o počasí a nebo o místech, kde sněžilo. Dokazuje to, že Česká republika potřebuje naléhavě regionální televizní stanice, alespoň aby každý kraj měl svoje vysílání, neboť centralizace televizní tzv. veřejno-právní instituce jako je Česká televize, odporuje současnému trendu, subsidiarity, regionalismu, a informování občana především o událostech v regionu kde působí.
Podle mého názoru je ČT obrovský moloch do kterého každoročně koncesionáři odvádějí kolem 7 miliard korun a je především pod tlakem politických stran, které jsou si vědomy síly propagandy uveřejněné v televizním vysílání. Osobně si myslím, že budoucí stát by neměl působit v oblasti médií, formou státní televize, radia, nebo různými subvencemi, které právě politikům dávají možnost ovlivňovat média ve svůj prospěch. Stát by měl pouze určovat rámcové podmínky, za nichž by média fungovala, k čemuž patří ochrana soukromí člověka a právo požadovat uvedení na pravou míru lživé zprávy. Média ve většině případu informují o tom, co chce publikum číst, slyšet nebo vidět. Podle mého názoru velká část českých médií neslouží k informování, neboť média jsou též velkým zdrojem zisku, ale k pobavení, bohužel mnohdy se nezastaví před záměrným rozšiřováním lživých informací, jejichž příčinou jsou politické a nebo hospodářské důvody. Občané by měli přijmout fakt, že média nejsou arbitrem skutečnosti!
Bohumil Řeřicha
předseda Kruhu česko-neměckého porozumění
autor spolupracuje s Památníkem Lidice
