Právě v těchto dnech si připomínáme smutné výročí 77 let od vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Pokud by někomu připadalo, že druhá světová válka je již dávnou minulostí, rozhodně by se mýlil.
Důkazem toho jsou i vzácné dokumenty, které se nám podařilo v minulém roce získat, a které ležely až doposud nepovšimnuty na půdě v seně v jedné moravské vesnici a Památníku Lidice se je podařilo získat ve velice zachovalé podobě.
Jedná se o Oběžník číslo 90 z 12. prosince roku 1942. Lidické muzeum tento dokument získalo od pana Ing. Zbyňka Kučery dne 7. prosince 2015. Šestnáctistránkový oběžník obsahuje seznam jmen občanů, kterým v důsledku toho, že byli označeni za nepřátele říše, propadlo veškeré jmění ve prospěch říše. Původně byl určen pro vnitřní potřebu členů Moravské jednoty záložen se sídlem v Brně. Doslova se jedná o „ Opatření Tajné státní policie /Praha/ - propadnutí jmění ve prospěch Německé říše – Důvěrné“. Instrukce v oběžníku jsou napsány česky, mimo jiné se v nich například praví: „Podle paragrafu 1, odst. 2 nařízení o propadnutí jmění v Protektorátě Čechy a Morava ze dne 4.10.1939/ RGB1.str. 1998 Věstn.říš.prot.str.181/ nařídil jsem propadnutí veškerého jmění výše jmenovaných osob nacházejícího se v Protektorátě Čechy a Morava. Tím přešel všechen majetek jmenovaných jakéhokoliv druhu do vlastnictví Německé říše. Žádám, aby toto propadnutí bylo obratem oznámeno všem bankám a peněžním ústavům v Protektorátě“. Podpis Dr. Witiska
Většina osob na seznamu jsou Židé, můžeme se zde dočíst jejich celá jména, místo i datum narození, jejich náboženské vyznání i adresu v době konfiskace jmění. Je to velice smutný seznam svědčící o krutosti a marnosti doby, napsaný na psacím stroji na zažloutlém papíře. Nacisté tyto nevinné lidi připravovali nejen o životy, ale zcela pragmaticky se obohacovali i jejich penězi. Pro nás je tento unikátní dokument zajímavý z toho důvodu, že v příloze k bodu číslo III. obsahuje tento oběžník téměř kompletní seznam popravených lidických mužů počínaje panem Brejchou Karlem a konče panem Sajdlem Antonínem. Bohužel i těmto lidickým mužům, byl veškerý majetek zabaven ve prospěch říše. Proč byl tento zabavený majetek evidován právě u Moravské jednoty záložen se sídlem v Brně, nám zatím zůstává záhadou. Dokument je psán česko-německy a je pro nás velmi unikátní.
Výše jmenovaný oběžník z doby druhé světové války není jediný unikátní dokument, který se v loňském roce podařilo získat pro muzeum Památníku Lidice. Neméně významné jsou i listiny a předměty vztahující se k místní škole, které jsou datovány lety 1870, 1978 či rokem 1879. Jedná se o soukromou pozůstalost po panu Františkovi Procházkovi, který působil v lidické škole jako učitel i řídící v 70. letech 19. století. Zůstalo po něm i mosazné oválné pečetítko, které nyní muzeum vlastní, a které je datováno rokem 1878.
Některé z dokumentů nám dávají i možnost nahlédnout do osobní korespondence pana Františka Procházky.
K Lidicím se vztahují dvě zmínky pana Jana Procházky, jenž byl otcem Františka a v jednom z dopisů jej nabádá: „Kdybys mohl ty Lidice dostat, bylo by to dobré, je to pěkné místo, protož se přičiň, kdybys i na to něco měl vynaložit. Já tam byl v roce 1833 u vykáře a ve škole jsem ostal přes noc, byl tam tenkrát ale již obstarlý učitel, měl 3 dospělé dcery na vdaní, ten již ovšem musel zemřít, tenkrát tam byla jedna třída. Pozemky ale tam jsou dobré a obec velká.“ V jiném dopise synovi se pan Procházka na závěr vyznává ze svého pozitivnímu vztahu k Lidicím, píše: „Konečně nemám ani již co oznámit a protož Tonynku a ty dvě poupátka vaše i ty mé v mladosti známé Lidice všichni srdečně pozdravujeme“. Dopis je datován dne 19. listopadu roku 1878.
Kateřina Byrouti
autorka je kurátorkou sbírkových fondů Památníku Lidice
