Osoba, kterou obdivuji

".... los, los"   Řev dozorců se rozléhal táborem. Poslepu natáhli ruce, hubené jako hůlky, každý pro svůj nástroj.

Věděli, co přijde, nebylo třeba něco vysvětlovat.  Včera přivezli nové zajatce z Ruska. Bude se věšet. Jako by nestačila všudypřítomná hrůza, jako by nestačil dvacetičtyřhodinový puch a černý dým z krematorií. Bonusem bylo i občasné věšení. Velitel tábora si potrpěl na kulturu a zvláště miloval Wagnera. Koncentrační tábor Mauthausen měl vlastní orchestr postavený z vězňů. Hudebně na velmi dobré úrovni. Vězňové, většinou Židé mladších ročníků, byli dobří muzikanti, často profesionálové. Hráli u poprav, dozorcům pro zábavu, na esesáckých večírcích. Přes den škrábali brambory. Nemuseli tahat kameny, aby si nezničili ruce. Nemluvili. Hlavně se nedívat kolem. S vyhaslýma očima ladili....

22. 5.1943 odvedlo gestapo kapelníka Zdeňka Štauberta, mého prastrýce . Přišli si pro něj rovnou na vystoupení, kde hrál. Po krátkém výslechu byl rychle převezen do Prahy, dále pak do Buchenwaldu. Bylo to na udání. Pak byl převezen do pracovního tábora Mauthausen. Až do konce války už byl jen číslem 29944. V Buchenwaldu pracoval přímo u plynových komor. V Mauthausenu zpočátku ručně tahal kameny v místním lomu. Dlouho by to nevydržel. Velitel ale brzy objevil jeho hudební talent a schopnost hrát na několik nástrojů. Převelel ho do kartoflárny a zařadil do táborového orchestru. Spolu s ním i známý muzikant Karel Hašler. Byl jediný, který ve zmatku při osvobozování přežil. Hašler zemřel na úplavici a všechny ostatní stačili dozorci prohnat komínem. Vracel se domů pěšky, ve vězeňském oblečení a úkryt zbytku rodiny našel víceméně náhodou. Po prožitých hrůzách v koncentráku zažil i řádění Rudé armády, která se mstila na civilních obyvatelích Německa, zvláště na ženách. Po návratu vážil 42 kilo. Měl podlomené zdraví, fyzicky a psychicky byl naprosto vydrancovaný. Po nocích trpěl záchvaty úzkosti a zhroucení až do konce života.

Za tři roky po návratu domů se zabil. Viděl a prožil příliš mnoho...
"Nejhroznější aktivitou lidí je válka. Při ní prohrávají všichni."
Toto je vyprávění mojí babičky, která byla neteří Zdeňka Štauberta a jako dítě s ním prožívala těžké chvíle po návratu domů. Jsem rád, že ho teď znáte i vy.
 

Gabriel Sturm
autor napsal tuto nesoutěžní esej v rámci vědomostní soutěže Lidice pro 21. století