Co jsi dělal, když vypálili Lidice?

Tragédie Lidic byla natolik významným milníkem války, že se všem kteří válku prožili nějakým způsobem vryla do paměti. Pamětníci, kteří zde budou vzpomínat nejsou obětmi tragédie, jen tichými svědky doby.

Otázka nezní, co se přesně stalo, ale co si pamatuješ. V tomto článku budou vzpomínat tři lidé, kteří byli v době tragédie různě staří.

Ing. František Vorel (1924-2009): Byl v roce 1942 studentem kladenského reálného gymnázia. Bylo mu 18 let a bydlel s matkou a bratrem v Kladně Pod Průhonem. Pamatoval si kladenské gymnázium plné německých vojáků, avšak nevěděl, že v tělocvičně vězní lidické ženy a děti. Dozvěděl se to až později. I jeho dostihla zvůle nacistického režimu, jelikož byl v lednu 1944 poslán na nucené práce do Německa.

Josef Niekurzák (1938): V době lidické tragédie mu byly čtyři roky a žil se svými rodiči v obci Velké Přítočno v okrese Kladno. Přesto si vypálení Lidic vybavuje. Ten den byl se svou tetou Růženou Stádníkovou pro trávu králíkům v místě lidově zvaném „Ve vořechách“. Jednalo se o louku, kde dnes stojí továrna Showa Aluminium. Z místa musel být dobrý výhled na obec Lidice. Pamatuje si, jak viděl stoupat v dálce obrovský sloup kouře. Jeho teta se zastavila zůstala stát na jednom místě jako opařená. Pak se hořce rozplakala a řekla, že se tam muselo stát něco hrozného. Toho dne už trávu králíkům nenatrhali, šli raději domů.

Božena Uxová, roz. Tonová (1914-2012): Boženě Uxové bylo tenkrát 28 let, bydlela v Kladně Kročehlavech. Byla tři roky vdaná za úředníka Václava Uxu. Před svatbou pracovala jako učitelka na základní škole. O vypálení Lidic dozvěděla z rádia, protože byla  na dovolené v Rožnově pod Radhoštěm. Cestou zpátky byli s manželem mnohokrát legitimováni, protože bylo vyhlášeno stanné právo a všechna opatření se ještě zpřísnila. Ve vzduchu byl cítit teror. Když přijela do Prahy stál na nádraží berlínský rychlík, kterým se podle jejího mínění vracela protektorátní vláda. Spousta lidí se tam mačkala, aby viděla prezidenta Háchu.

Kateřina Niekurzáková,
autorka pracuje jako průvodkyně v Památníku Lidice