Žena v Bibli

Mnozí křesťané prohlašují, že jejich víra v otázce lásky mezi mužem a ženou, potažmo v postoji k ženám, je mnohem osvícenější, než jiné náboženské proudy, například než islám

A své tvrzení dokládají citací příkladů, kdy je ženám v muslimském světě přisuzováno podřadné postavení.  Ale skutečně jsou křesťané  v postoji k ženám tak osvícení? Jaké postavení má žena třeba v hierarchii katolické církve, kde  hlavní roli mají muži a ženy maximálně v roli řádových sester slouží v pravém slova smyslu, tedy jako levné služky?

Benjamin Kuras ve své knize Mao sexu uvádí následující: Podle svatého Tomáše Akvinského je žena stvoření „vadné a zmrvené“. Svatý Pavel z Tarsu zase radí Korintským, že žena je nečistá, a pro muže je bohulibé se jí nedotýkat. A předkřesťanský Aristoteles, na jehož moudrosti stála katolická scholastika, pokládal ženu za podřadného člověka. Vlastně to ani nepřekvapí u mudrce, který věřil, že mužskou erekci působí hlavně řeřicha, petržel, artyčoky, tuřín, chřest, kandovaný zázvor atd. Jakoby zapomněl, že mužskou erekci působí hlavně ženské. Nenávist k ženám zde byla naštěstí spíše platonická, na rozdíl od té pozdější křesťanské, která upalovala ženy jako čarodějky posedlé ďáblem, což se projevovalo tím, že se při milování svíjely a sténaly. V židovské tradici si takové misogynství sice žádný prorok nedovolil vyslovit naplno, ale každý ortodoxní žid si je v hloubi duše potvrzuje o každém svítání, když děkuje Bohu, že ho nestvořil jako ženu. Tolik citace.

Lze namítnout, že tyto uvedené příklady jsou z dávné minulosti a dnes jsou již podobné názory dávno překonané. Ale otázka nerovnost žen nepatří jen minulosti, ve zmíněné knize Mao sexu se její autor zmiňuje o tom, že i celkem nedávno byli křesťané ještě poměrně „zaostalí“  a uvádí Katolickou encyklopedii z roku 1940 kde se tvrdí, že ženy jsou podřadnější jak tělem, tak duší.

Americký spisovatel L.Ron Hubbard, zakladatel jednoho z nejnovějších a mezi hollywoodskými hvězdami oblíbených náboženství zvaného scientologie svým věřícím v roce 1980 hlásal zásady jako: Společnost, která ženy učí čemukoliv kromě řízení rodiny, péče o muže a utváření příští generace, je

na cestě k zániku (str.31 zmíněné publikace)

Je známo, že muslimové nechtějí Korán překládat jen proto, aby nedošlo k nesprávné interpretaci. Je možné, že u četných překladů Bible se občas také někde něco překroutilo. 

Například v části nazvané Efezským 5.22 se říká:

ženy podřizujte se mužům svým jako Pánu.

Ale řecké slovo hypotasse se dá přeložit jako zaujmout místo pod, umístit pod, což nemusí nutně znamenat podřízenost. Rozverný čtenář by to třeba mohl chápat jako vybízení k sexuálním hrátkám v misionářské poloze. Jenže ono by to mohlo znamenat, že muž by měl ženu ochraňovat, být nad ní jako ochranný štít, který od ní odvrátí veškerá nebezpečí. Přesto si to muži vyložili tak, jak se jim hodí, tedy že se jim má žena podřizovat.

Matouš 5.28 varuje: každý kdo pohledí žádostivě na ženu, již s ní zhřešil a zcizoložil ve svém srdci-no kdyby věděl, kolik dobrých křesťanů dnes projíždí pornografické servery před tím, než se večer uloží do manželského lože…

V textu Korintským 7.11 se říká: žena se může od muže oddělit a rozvést se pro cizoložství. Stejně jako u výše citovaného Matouše, lze jen dodat, že autor těchto slov zřejmě netušil, jak se dnes uvolnily mravy a nevěra je téměř standardem. Kolik mužů, ctihodných křesťanů, má nějakou tu bokovku aniž by si uvědomili, že tak neplní zásady svaté knihy, pro kterou jsou na druhé straně ochotni vést náboženské války?

Nicméně je zmíněný text svým způsobem již pokrokovější, neboť dává ženám zapravdu, když nechtějí své nevěrné muže snášet. Dnešní muži však proti tomu argumentují tím, že žena při svatbě slíbila, že při manželovi bude stát v dobrém i zlém, čímž mají evidentně na mysli, že by měla tolerovat i jejich nevěru. Sami však při ženě stojí hlavně v době, kdy teprve budují kariéru a domov. Ale sotva jsou materiálně za vodou, tedy když se vypracují (často s pomocí manželky), opouští starou opotřebovanou ženu a najdou si mladou milenku. Takže vlastně porušují zásadu, na kterou se sami odvolávají

Pavel v Listech Efezským kapitole 5 říká: že muž má svou ženu milovat jako sebe sama. Má ji bránit a zaopatřovat-

K tomu snad není co dodat. Kolik mužů ohnivě se hlásících ke křesťanství se dnes takto opravdu chová?  S ohledem na časté skandály se sexuálním zneužíváním, které poslední dobou otřásají církevními kruhy, stojí za povšimnutí poněkud benevolentní přístup k případům, kdy kněz využije své ovečky. 

Co chcete dostanete, když mu dáte, co chce on-? říkají Pavel 5.33,  a Petr 3.7, když ženám udílí rady, jak si získat mužovu lásku. Vzhledem k tomu, že muži kromě čistého prádla a teplé večeře očekávají od svých žen i dobrý sex, dalo by se to interpretovat jako navádění k povolnosti, v krajních případech i prostituci.

A na závěr této úvahy bych opět odcitovala Benjamina Kurase, který se k ženám obrací s tímto: na něho z osamělého mužského člověka začínala jít hrůza. Upiplal si vás jako pomoc na obranu své planety, své tvorby a sebe samého – proti muži. V hloubi duše to víte. Ale jestli o tom ještě pochybujete, nalistujte si první knihu Mojžíšovu zvanou Genesis, kapitolu II, verš 18, v němž Bůh stvoří ženu. Váš překlad vám pravděpodobně bude tvrdit něco jako „udělám člověku pomoc a partnerskou podporu.“ To je ten tradiční překlad, kterým si mužští vykladatelé Božích záměrů pojistili svatý punc pro svou vládu. Vykladatelé svatých textů si slovo Boží vždycky vykládají, jak se jim to hodí do krámu. A tož my teda taky. Ten druhý možný překlad, který vám naopak dává svaté právo se proti vládě mužů vzbouřit, protestovat a oponovat, je totiž tento:  Udělám si na člověka pomoc proti němu.

Potud citace …