Vývoj nebo úpadek?

Život je změna, říká se, a toto úsloví vystihuje starou známou pravdu, že svět se neustále mění. Každá generace si myslí, že s ní přichází nový lepší svět, ta starší si naopak myslí, že s ní ten lepší svět s ní odchází a mizí. 

Když ženy začaly bojovat o svá práva, chtěly třeba studovat a pracovat, nebo požadovaly volební právo a rovnoprávnost , mnozí muži remcali, že je to konec světa, zánik tradičních hodnot a naprostá sodoma gomora a úpadek   Dnes si neumíme ani představit, že by to bylo jinak

Při svém studiu dějin kladenský hostinců, o kterém jsem zde už párkrát informovala, jsem narazila na jeden úsměvný údaj, který mě docela pobavil: V roce 1892 jakási Emilie Richterová zažádala o převod hostinské koncese. Jeden člen zastupitelstva, jistý pan Starec  během projednávání její žádosti prohodil, že jen doufá, že v hostinci nebude ženská obsluha, jelikož podnik se nachází v blízkosti hlavní třídy. Tehdejší starosta Jaroslav Hruška prohlásil, že taková věc se nehodí k veřejnému jednání, nicméně to ukazuje, že ženská obsluha v hostincích budila ještě rozruch.  Tak si říkám, kdyby oba pánové jen tušili, že jednou bude servírek všude spousta, ba že nebude výjimkou  ani obsluha nahoře bez, a jestli by to považovali za pokrok, nebo úpadek. Nutno dodat, že tento vývoje s odehrál za pouhých necelých 130 let.

Ale není třeba chodit tak daleko, moje babička ještě si neuměla představit, že by vyšla na ulici bez rukaviček a klobouku, zatímco moje maminka lamentovala nad mojí, na její vkus příliš kratičkou minisukní. A já dnes užasle zírám na dívky se zelenými vlasy, černými nehty a kovovým kroužkem v nosu nebo pupíku.

Jak člověk pozná že stárne? Když začne lamentovat, jaká je ta nová generace hrozná, a že to, jak se svět kolem mění, je sodoma gomora a konec civilizace. A také, když o někom řeknete, to je ale hrozná baba, a pak se dovíte, že je mladší než vy.

Tak to při posuzování lidí, věcí a jevů kolem sebe mějte na paměti a snažte se věci posuzovat v širším kontextu a zkuste se častěji dívat do knížek o minulosti. Pak zjistíte, že to co nám připadá jako naprostá novinka, je jen variací něčeho, co se už kdysi dávnou přihodilo.  Svět se pořád mění, vše se pořád opakuje, jen pokaždé trochu jinak.

výše citovaná historka je převzatá a volně zpracovaná podle knihy: Průvodce historií kladenských hostinců, Zdeněk Pospíšil