Tak třeba neokatechumenátní cesta, zkráceně Cesta, je jedno z nových duchovních hnutí, nebo spíše učební metoda cesty k Bohu. Sami katechisté se považují za vyvolené správné křesťany, ti ostatní jsou pro ně jen nedělní křesťané.
Zakladatel tohoto hnutí Kiko (bližší informace viz na https://en.wikipedia.org/wiki/Kiko_Argüelloa) se nazývá apoštolem a trvá na tom, že se nejedná o náboženskou skupinu. To by se totiž musel v interním životě podřídit pravidlům církevního práva, zatímco takto si může dělat co chce. Systém funguje následovně: Apoštol Kiko vybere katechisty-jsou to běžní věřící-kteří pořádají semináře k prohloubení víry. Nejdůležitější pravidlo, k němuž se musí účastníci Cesty zavázat zní, že o interních věcech se nemluví- Kázeň ve skupině zajišťují veřejné zpovědi, které musí účastníci vykonávat a při nichž katechisté, kteří mají "dar rozlišovat", posuzují, kritzují-něco jak inkvizice v malém. Peníze zde nehrají roli, neboť věřící obdarovávají rádi a bohatě, desetinu příjmu odevzdají na obživu katechistů. Ptát se na co jsou peníze použity se nepovoluje a nežádoucí je jakákoliv kritika (to ostatně poznáme v případné diskuzi). Pochybnostem a tázání se totiž ve skupině říká "ďáblovo vnuknutí". Papež Jan Pavel II. dal Kikovi souhlas prý hlavně proto, že ten mu během osobního setkání neřekl co říká svým přívržencům: Že mu Panna Marie seslala vidění, aby založil společenstvízvláště věřících křesťanů a že si přisvojil titul apoštola-to by se těžko srovnávalo s proklamovanou pokorou..
Tokijský arcibiskup Petr Takeo Okada si na seminář stěžoval s tím, že rozděluje farnosti na "dobré a nedělní křesťany" a usiloval o jeho uzavření, ale marně. A to přesto, že předběžný statut Cesty přezkoumalo pět vatikánských úřadů a vzneslo závažné námitky. Seminář tak v Tokiu existuje navzdory Tokadovým stížnostem dál, a Benedikt XVI.ho stihl, ještě před svým odvoláním, podřídit samotnému papeži, takže ho uchránil před zrušení arcibiskupem. Dnes má mít Cesta kolem milionu přívrženců, interní finanční toky budou tedy značné, ale jsou netransparentní, stejně jako nauka a pravidla, přívrženci se považují za "lepší" křesťany a mlčí o všem co se děje uvnitř. Ale plakáty zvoucí vás na přednášky najdete všude a tváří se jako běžné semináře a psychologické rady osobního růstu.
zdroj http://www.iencyklopedie.cz/neokatechumenat/
https://en.wikipedia.org/wiki/Kiko_Argüelloa)
Černá kniha církve-Michael Hebeis
