Láska a jiné životní průšvihy

Z hlediska neurobiologie je láska jen útlum v pravém prefrontálním kortexu. Pomocí magnetické rezonance bylo zjištěno, že mozek zamilovaných při pohledu na objekt jejich lásky vykazoval podobnou aktivitu jako  člověk šňupají kokain

 Ale existují i jiné, méně vědecké, zato mnohem poetičtější definice lásky:

Láska je mystérium po jehož vzniku nemá cenu pátrat.

Láska je jak oheň, díky němuž získává náš život na intenzitě. Oheň, který vše osvítí, hřeje nás, ale můžeme v něm i shořet (nebo přinejmenším pohořet)

Láska je když to dva spolu vydrží, i když by se občas navzájem nejradši zabili.

Láska je paradox a nejvyšší forma iracionálního chování

Láska je potřeba sdílet, starat se o druhého, tisíce drobných pozorností, kterými si dva lidé navzájem zpříjemňují život a dělají si ráj na zemi. Tak dlouho až se z toho někdy stane naprosté peklo.

Láska je to jediné, co má v životě smysl, přitom právě pro lásku člověk dělá spoustu nesmyslů

Láska obohacuje náš život ale často nás o něj i připraví

Také se říká, že láska je schopnost nechat druhého jít a dát mu svobodu, když je to třeba, radovat se z jeho štěstí, ikdyž my už toho nejsme součástí. V tomto bodě je to však sporné-kdo tvrdí že miluje tak, že se raduje když je druhý šťastný s někým jiným, se možná dělá falešně ušlechtilým a nebo maskuje nedostatek zájmu o toho druhého. Tolerance v otázkách nevěry nemusí být důkazem duševní nadřazenosti, ale může být důsledkem nedostatku lásky a vášně, projevem lhostejnosti, nezájmu, frigidity. Protože láska je i schopnost potlačit své ego a nebát se zesměšnit se, když je třeba o toho druhého zabojovat.

Z lásky se ženy často i ponižují, z lásky se ale také stávají královnami, řekl klasik.

Být nešťastně zamilovaný je jako prodělávat mořskou nemoc. Zatímco dotyčný trpí jako zvíře a má pocit že vypustí duši, ostatní vidí jen pozvraceného ubožáka, který kudy chodí, tudy blije-nejen doslovně, ale i přeneseně v tom smyslu, že každému o své lásce vykládá. Proto je nejlepší takto postiženého jedince izolovat aby ostatní svým problémem neobtěžoval

Podle statistik mnohem více lidí zemře důsledku sebevraždy z nešťastné lásky, než kolik jich zahyne při pádu letadla. O leteckých katastrofách se píše všude, všichni o tom diskutují, litují obětí a odborníci hledají způsoby, jak dalším podobným nehodám zabránit. O sebevrazích se maximálně tak napíše, že to byli nevyrovnaní, slabí a duševně nemocní jedinci, žárlivci kterých politují maximálně ti, kteří jsou podobně postižení.

Knížky o válečných konfliktech bývají bestselery, stejně jako knížky o sexu. O ty se nakladatelé rvou.

Knížky o nešťastných láskách jsou považovány za přiblblé zhrzenky pro pár zoufalců, ostatním jsou k smíchu.

Takže neurobiologové mají nakonec asi pravdu, ikdyž s malým dodatkem. Láska není jen útlum části mozku, láska paralyzuje mozek celý a připraví postiženého chudáka o rozum.