Kouření zabíjí, ale je to to jediné co nás ohrožuje?

Cholesterol zabíjí, droga zabíjí, silniční provoz také (jen za posledních 24 hodin zemřelo na našich silnicích 7 lidí), průmysl a jím znečištěné prostředí zabíjí také.

Proč tedy právě proti kuřákům stát zakročil tak razantně, zatímco jiné věci, které očividně škodí lidskému zdraví, nejen toleruje a nechává bez povšimnutí, ale v některých případech i podporuje? Přiznám se, že příliš zakouřené hospody mi vadí, ale posedět u vínka a nezapálit si ani jednu je také opruz. Když vím, že se v nějakém podniku schází silní kuřáci, tak tam prostě nechodím a vybírám si místa, kde si jednu  nebo dvě zapálit můžu a nikomu tím neškodím, protože ostatní hosté jsou na tom podobně. Jinými slovy, jako jsou hospody první druhé či jiné kategorie, mohly by být podniky označeny jako hospoda pro silné kuřáky, pro středně silné či příležitostné kuřáky, či úplné nekuřáky, a lidé ať si vyberou podle svých potřeb, kam budou chodit. Stejně jako klienti, i každý hospodský by měl mít právo rozhodnout, jestli jeho podnik bude pro kuřáky či nekuřáky. On ví přece nejlíp, co vyžaduje většina jeho návštěvníků a proč kvůli několika málo nekuřákům má omezit většinu svých kouřících štamgastů?  Neviditelná ruka trhu by tak rozhodla a nikdo by se nemusel cíti omezovaný na své svobodě,  každý by tak měl volnost rozhodnout o tom, zda své zdraví ochrání či ne. Podobnou logiku přece vidíme při nákupu potravin. Pokud protestujete proti tomu, aby se na našich pultech nacházely nezdravé produkty, dovíte se, že je to jen na vás, co koupíte. Pokud chcete jíst zdravě, musíte pečlivě studovat informace na obalech a nikoho nezajímá, že vás nebaví trávit v obchodě spoustu času zkoumáním toho, co je zdravé a co ne. Proč stát stejně razantně jako s kuřáky, kteří nás ohrožují nikotinem, nezatočí s výrobci  nezdravých produktů? U nich a prodejců najednou platí svoboda podnikání a tudíž dodávaní nezdravého, často přímo škodlivého svinstva na trh? Proč všichni ti kontroloři, kteří mají prověřovat, zda se někde nekouří, se nesoustředí radši na to, jaké potraviny se nachází v našich obchodech? Zatím to platí hlavně u vietnamských tržnic, ale velké nadnárodní řetezce stále krmí náš národ nezdravými potravinami a stát nečinně přihlíží s omluvou, že každý z nás je zodpovědný za to co koupí a sní. Přitom jsou dávno známé podvodné finty prodejců a výrobců, od zamlčení původu potravin po miniaturní písmenka na obalech, která vás sice varují ale která bez brýlí nepřečtete. Nedávno dokonce jsme se dověděli, že lososový pstruh je vlastně normální pstruh, jen jinak krmený, a hlavně o mnoho dražší. I to je pěkný podvod na konzumenty, ale na obalu je to přece napsáno latinsky, takže výrobce je zobliga a vy, pokud jste nestudovali latinu, máte smůlu. Jak zdravé je to krmení, díky němuž se normální pstruh zabarví do růžova, aby vypadal jako losos, to vám už nikdo nepoví, nejspíš to ani nikdo neví. To se projeví až po čase, stejně jako se po léta tolerovalo kouření,  jako nás cpali antibiotiky a ženy zase antikoncepcí, děti cukrem a sladkými limonádami, a teď zase ze všech stran slyšíme, že to není zdravé. Nechci zlehčovat důsledky kouření a zastávat se kuřáků, jen se mi zdá, že pokud stát chce chránit naše zdraví i proti naší vůli, měl by k tomu přistupovat konzistentně, a ne jen selektivně vybírat určité segmenty.