Je Itálie jen jedna?

Každý ví, že Itálie leží na Apeninském poloostrově na jihu Evropy, a že se  dělí na dvacet krajů, popřípadě že existuje Itálie severní, střední a jižní.

Sami Italové k tomu mají ještě malou specifikaci a vidí to asi tak ve smyslu  SEVER PROTI JIHU.  Asociace na slavné dílo americké literatury o válce ve Státech není náhodná. Oficiálně mezi Italy sice žádná válka nezuří, ale když někdy posloucháte, jak se o sobě navzájem vyjadřují, zejména jak ti ze severu hodnotí své jižněji žijící spolukrajany, neubráníte se pocitu, že k válce není daleko. Pokud o tom hovoří příznivec strany zvané LEGA DEL NORD,  tak to skutečně zavání rasismem.

Podle tohoto dělení je na severu Itálie civilizovaná, kde jsou lidé pracovití a poctivě platí daně, zatímco na necivilizovaném jihu se lidé flákají a daně neplatí.

Pravda je samozřejmě někde uprostřed, ale mnozí Italové ze severu tuto teorii berou zcela vážně a tvrdí, že jih Itálie patří  spíš k Africe než k Evropě, a nazývají tyto končiny také  terra dei terroni, tedy asi něco jako zem buranů, ti radikálnější dokonce užívají termín terzo mondo, tedy země třetího světa. Neoficiální hranice mezi těmito dvěma druhy Itálie není pevná, ale pohyblivá jako velikonoční svátky, a liší se podle místa, kde ten kdo to posuzuje bydlí. Nedávno jsem měla skupinu z Bergama, půvabného města na severu, která tvrdila,  že Itálie jakožto evropská civilizovaná země sahá jen  po Miláno, zbytek je prý už Afrika. Když jsem měla Miláňany, ti mi s podobnou jistotou říkali, že Itálie je civilizovaná maximálně tak po Florencii, ale dál je to divočina, turisté z Florencie mi tvrdili, že Itálie je civilizovaná jen po hranici Toskánska, ale ten zbytek dolů na jih za nic nestojí. Včetně hlavního města Říma, kde sídlí zkorumpovaná vláda, která nespravedlivě rozděluje finance. Jeden turista z Verony dokonce při podobné diskuzi radikálně navrhoval, že by se zbytek holínky měl utopit v moři,  zatímco jiný odporoval, že by stačilo kdyby se poloostrov potopil jen na chvíli, a pak zase vynořil, protože těch památek dole na jihu by konec konců byla škoda. 

Římané v tom mají jasno-Řím je přece kolébkou civilizace a všechny cesty vedou do Říma – a tím že Věčné město leží uprostřed Itálie, mají jeho obyvatelé na rozdělení země ten jedině správný a zcela nezaujatý pohled. Jedním dechem ale dodávají, že to co je dolů na jih od Říma je už skutečně tak trochu divočina, a že například taková Neapol, když ne geograficky tak alespoň kulturně, patří skutečně spíš k Africe než k Evropě.

Veselí Neapolci vás začnou přesvědčovat o tom, že teprve u nich začíná ta pravá autentická Itálie, a všechno ostatní jsou jen pomluvy těch, kteří obyvatelům Neapole závidí jejich bezstarostný přístup k životu a jedinečnou krásu jejich města. Svou nonšalantní životní filozofii vysvětlují přítomností nedalekého Vesuvu, který jim denně připomíná pomíjivost všeho lidského konání, z čehož pramení jejich sklon užívat si života dnes a tady.

S nostalgií vzpomínají na slávu zaniklého Neapolského království a pokud zjistí že plánujete cestu dolů pod Neapol, začnou vás varovat,  že to může být skutečně nebezpečný výlet. Když mluví o jižněji ležící Kalábrii mají v očích stejný děs jako Miláňan hovořící o Neapoli.

Známé rčení vidět Neapol a zemřít jim ale radši nepřipomínejte, protože jsou trochu podezíraví a nemusí si to vyložit jako kompliment kráse jejich města, ale jako narážku na vysokou kriminalitu a na existenci Camorry, což je neapolská variace sicilské mafie.

Pro každého Itala tedy hranice mezi Evropou a Afrikou leží jinde, podle toho odkud ten, který to posuzuje, pochází, a civilizovaná Itálie pro ně končí hranicí jejich vlastního kraje.

Ale to vše si většinou říkají hlavně sami mezi sebou, jakmile jde o jejich postavení v širším měřítku, zejména ve vztahu k jiným národům, dokážou být náhle velmi jednotní, okamžitě tyhle žabomyší války zapomínají a jsou na svoji zemi a národnost naopak velice hrdí.