Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak dostat děti naopak zpět do autobusu

V předchozím blogu jsem vylíčila, jak je někdy těžké dostat rozespalé studenty ven z autobusu a motivovat je k nějakému pohybu. Ale obráceně to bývá ještě horší.

Vyrazili jsme konečně nahoru k hradu a já několikrát zaslechla, jak někteří kluci hlasitě a vytrvale opakují slovo „zatáčka“, samozřejmě v italštině, což mě pořádně vytočilo a tak jsem se otočila dozadu, abych je seřvala, navzdory svému předsevzetí být milá. Člověk si přece nemusí nechat líbit všechno.

Začalo sněžit a děti byly nadšením bez sebe, protože u nich na Sicílii něco takového tak často  nevidí. Byl to mokrý těžký sníh, jaký bývá na začátku března, který se hned změní v břečku  takže jsem byla trochu otrávená při představě, jak si promáčím boty. Ale  pak mě ti skotačící puberťáci, kteří začali dělat sněhové koule a házet je po sobě, svou radostí nakazili. Došlo mi že pro ně byl sníh stejná exotika jako pro našince moře, písčitá pláž a palmy. To že mě v tom všeobecném veselí několik koulí zasáhlo byla určitě jen náhoda…tedy alespoň jsem si to naivně namlouvala.

Po prohlídce hradu měly děti rozchod a ve stanovenou dobu jsem je očekávala u autobusu. Na parkovišti byla spousta dalších studentských skupin, takže tam panoval pořádný zmatek.

Bylo půl čtvrté a já stepovala u autobusu, ale byla jsem docela klidná, protože jsem věděla, že stačí odjet až ve čtyři. Schválně jsem dobu srazu stanovila o půl hodiny dřív. Ale prozřetelnost ten den neřídila běh věcí podle mých představ.

Jeden z profů konečně dorazil ve tři čtvrtě na čtyři a byl moc překvapený, že se nerozčiluji, že ještě nejsme všichni. Bohorovně jsem mu prozradila svoji dnešní strategii, totiž že jsem měla v úmyslu odjet až ve čtyři, ale po předchozích zkušenostech s jejich nedochvilností jsem jim schválně řekla jiný časový údaj.

„To bylo chytré,“ prohodil kysele protože si uvědomil, že s nimi jednám jako s nesvéprávnými blbečky.

Jenže jak se ukázalo, přechytračit italskou skupinu není jen tak.

Blížila se čtvrtá a stále nás bylo žalostně málo. Prof se rozhodl jít kousek zpátky a vyhnat své žáky a kolegy z obchodů a krámků, které roubily z obou stran cestu k parkovišti, a kde bezpochyby většina naší skupinky uvízla. Šla jsem s ním, ani ne proto, abych mu pomohla, jako spíš abych se pobavila pohledem nato, jaký má nedostatek autority. Po cestě jsme oba vykřikovali jméno naší školy, protože zde bylo více skupin a v tom zmatku  i chudák prof ztrácel přehled o tom, kdo k nám patří. Pobíhal sem a tam jako ovčácký pes, který dává dohromady své stádo, což ovšem nebylo nijak snadné, protože italští studenti vypadají všichni stejně – černé prošívané  bundy, barevné batohy, tmavé sluneční brýle.

Vzpomněla jsem si, jak jsme v pionýru museli chodit všichni ve stejnokroji s červeným šátkem kolem krku a jak jsem to nenáviděla! Ale i později byl problém oblékat se podle svého, díky socialistickému centrálnímu plánovaní byl značně omezený výběr.  Jak jsme jen s kamarádkami vzdychaly nad stránkami Neckermannu, který nabízel desítky krásných modelů. A dneska, když mají tak obrovský výběr, limitují se na odrbané džíny, černou prošívanou bundu a jsou šťastní, že mohou být všichni stejní, že jsou IN.

Navíc děti samotné byly trochu dezorientované, takže občas omylem lezly do autobusů čekajících na jinou skupinu. Přes tyto dílčí nedostatky jich po chvíli většina seděla ve správném busu. Několik ale pořád ještě scházelo a já začínala být nervózní, že do Prahy se vrátíme pozdě.

Něco jako placení přesčasů v průvodcovské branži totiž nefunguje. Buď je půldenka nebo celodenka, ale když se přetáhne, nikoho to nezajímá. Požádala jsem proto důrazně  profesory aby co nejrychleji sehnali opozdilce. Když viděli, že jsem opravdu naštvaná, začali kmitat jako molekuly při chemické reakci.

Všimla jsem si, že dvě černé prošívané bundy zamířily do krámku se suvenýry:“Hele tady mají levnější pohlednice,“ švitořili kluci bezstarostně.

Ruply mi nervy.

Vběhla jsem za nimi,  popadla jednoho z nich za batoh a začala s ním cloumat:“Jak si můžeš jít nakupovat nějaký pitomý pohlednice, když na tebe všichni čekáme? Neřeklo se snad že v půl odjíždíme?“ ječela jsem jako blázen.

„Nechte mě, co chcete?“ bránil se kluk a vypadal opravdu vyděšeně. Jeho kamarád se nezmohl vůbec na nic a jen zíral. Najednou mě zezadu za ramena uchopily čísi silné ruce a nějaký chlap se mě snažil od ječícího puberťáka odtrhnout. „Dejte mu pokoj paní, co vám to dítě udělalo?“

V tu chvíli jsem pochopila, že jsem se vrhla na nějakého úplně cizího kluka, a že ani on, ani profesor, který ho přede mnou bránil, vůbec nepatřili do mé skupiny.

Omluvila jsem se a snažila se  vysvětlit, že nejsem násilnický šílenec, ani zlodějka, která zatoužila po klukově barevném batohu, ale jen zmatená a unavená průvodkyně, která si popletla děti.

Moje skupinka od autobusu pobaveně pozorovala slibně se rozjíždějící scénu. Když jsem k nim dorazila, neodpustili si poznámku, že jediný na koho se čeká je průvodkyně. Právě ta, která je celé dva dny buzeruje, aby byli dochvilní.

Autor: Libuše Palková | čtvrtek 3.8.2017 8:18 | karma článku: 18,17 | přečteno: 1287x
  • Další články autora

Libuše Palková

Soutěž o nejvtipnější titul

My Češi jsme soutěživý národ, a v dnešní době se soutěží snad ve všem-ve vědomostech, ve vaření, v pojídaní švestkových knedlíků o sportovních kláních ani nemluvě. Co kdybychom si tady na blogu udělali soutěž o nejvtipnější název?

9.4.2019 v 11:09 | Karma: 13,16 | Přečteno: 1848x | Diskuse| Ostatní

Libuše Palková

Čím ještě církev překvapí?

Je to zhruba týden, kdy polští kněží pálili knihy o Harry Potterovi a už se objevuje další skandál, tentokrát u nás. A jedná se o mnohem závaznější věc-sexuální zneužívání přímo v lůně církve, přesně té která hlásá - nesesmilníš

8.4.2019 v 16:32 | Karma: 21,47 | Přečteno: 2102x | Diskuse| Ostatní

Libuše Palková

Jack Rozparovač byl polský žid

To, že jeden z nejstrašnějších seriových vrahů a psychopatických sadistů v Anglii byl imigrant polského původu s židovskými kořeny, není žádná novinka. Ani to, že Menachem Begin, bojující za založení Izraele, byl také polský žid.

7.4.2019 v 9:47 | Karma: 19,96 | Přečteno: 2043x | Diskuse| Ostatní

Libuše Palková

Brouzdat se bobkovým listím

Šlapat po bobkovém listí je určitě lepší, než si šlapat po štěstí, nebo dokonce šlapat přímo v bobcích či bobkách. Poetičtěji by jistě znělo kdybych napsala, že jsem kráčela cestou vysypanou vavřínem

6.4.2019 v 8:08 | Karma: 14,44 | Přečteno: 1158x | Diskuse| Ostatní

Libuše Palková

Sexovat anebo zametat?

Jedna z věcí, která mě na Itálii fascinuje, je obrovské množství různých lokálních oslav, svátků a festivalů. Kamkoliv jedete, a může to být ta nejzapadlejší vesnička někde v horách, pokaždé dříve či později narazíte na sagru.

4.4.2019 v 20:15 | Karma: 16,89 | Přečteno: 1842x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron

2. května 2024  13:18

Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...

Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek

2. května 2024  11:51,  aktualizováno  13:15

V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...

POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc

2. května 2024

Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...

Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká

2. května 2024  8:11,  aktualizováno  12:58

Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...

Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene

S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...

  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik