Já na to mám

Včerejší blog o dluzích, půjčkách a finanční negramotnosti našeho národa, která se projevuje vysokou zadlužeností českých domácností a faktem, že spousta lidí je v exekuci, by mohla pokračovat úvahou o lidské svobodě.

K tomu, aby si lidé bezstarostně půjčovali, je ze všech stran vybízí reklama, a té, jak známo, někteří lidé a slabší jedinci těžko odolávají. Každý je svobodný se rozhodnout, ale pokud se celá společnost chová určitým způsobem, má jedinec málo šancí nejít s proudem. Ostatně bezdomovci jsou toho důkazem-člověk který osobní svobodu  povýší nad hon za materiálními statky je společenským vyvrhelem. Přitom třeba mnozí antičtí filozofové žili podobným stylem-odešli někam do poustevny meditovat a lidé je obdivovali a chodili za nimi s žádostí o radu jak správně žít. A mnozí budhisté či členové žebravých řádů také tráví meditací většinu času a o zaopatření klidně požádají ty, kteří místo meditace pracují. Jaký by měl být správný poměr mezi pracovitostí a právem na volnost je asi těžké rozhodnout, je to hodně subjektivní, ale je to i o společnosti, ve které žijeme. Podle ekonomů naše země prožívá růst, ale roste i počet chudých lidí, roste výška důchodového věku, tedy věku kdy by si člověk zasloužil odejít na zasloužený odpočinek, roste počet duševních chorob a zvyšuje se spotřeba uklidňujících léků a lidí závislých na alkoholu a drogách. Je tohle ukazatelem růstu svobodné společnosti?

Velký italský politik a myslitel Sandro Pertini prohlásil: Podle vás člověk bez práce, který trpí hladem a žije v chudobě, který je ponížen tím že nedokáže uživit vlastní děti, tohle je podle vás svobodný člověk? Není-získal svobodu nadávat, ale tohle není svoboda jakou mám na mysli. Svoboda bez sociální spravedlnosti je prázdná výhra

.zdrojhttps://www.facebook.com/ilbrigantecomunista

Není tajemstvím, že naše země se stává levnou montovnou, kterou pro své obohacení získávají nadnárodní společnosti (třeba vodárny) a zahraniční investoři a banky.

Nikdo by jistě nechtěl, aby se vrátila špatná doba nadvlády jedné strany, jakou jsme si protrpěli, ale stále častěji se sami sebe ptáme, jestli současný stav je přesně to, co jsme si představovali, když jsme na Václaváku zvonili klíči. Konečně jsme svobodní, říkali jsme si hned po Sametovce, ale rostoucí počet zákazů a regulací včetně útoků na svobodu slova ukazuje, že nám tu svobodu zas někdo postupně ukrajuje.  Italský komentář u druhého obrázku říká: Když bohatí okrádají chudé, říká se tomu kapitalismus.  Když chudí protestují, nazve se to násilím.

zdroj  https://www.facebook.com/ilbrigantecomunista

Jestliže naše země údajně bohatne, ale většina lidé ne, tak  je asi na čase se zamyslet: Kde je chyba? 

"Já na to mám," tvrdí nám reklama a lidé si bezstarostně půjčují dál. Ale kdo to jednou zaplatí? A tak zatímco nás zde někteří blogeři varují před hrozbou islámu, přestože muslimů je zde jen pár, armáda 200 000 bezdomovců ukazuje, že nám hrozí jiná nebezpečí. Nikdo nechce zlehčovat islámský terorismus, ale ten finanční má na kontě zatím mnohem více obětí, než se může zdát a aniž by se nad tím někdo pozastavoval.