Italské předvolební boje vrcholí

Když si vzpomenu na předvolební klání, které provázelo nedávné volby u nás, nebylo to veselé. Virtuálním prostorem a médii létaly nadávky, urážky, osobní útoky, zkrátka nic hezkého...Podívejme se, jak k tomu přistupují Italové

Silvio Berlusconi je jednou z nejvýraznějších postav na italské politické scéně. Navzdory prokázaným finančním machinacím a podvodům je stále tu-nezničitelný jako vysokorezistentní bakterie. Takové Čapí hnizdo je ve srovnání s jeho aférami pouhou malichernou epizodkou. Snad  bych mu měla někdy věnovat samostatný blog-materiálu o něm je víc než dost.

Na Internetu najdete tento obrázek- nad Berlusconiho portrétem vidíme údaje o hospodářském růstu několika evropských zemí, ze kterého jasně vyplývá, že Itálie na tom není nejlépe: Je na tom vlastně dost mizerně.

Doprovodný komentář však říká, že to není jenom vina Berlusconiho, ale  aké těch, kteří mu  stále ještě věří. U nás se najde také pár politických matadorů a stran, které v minulosti více uškodily, než prospěly, a přesto je někteří lidé znovu a  znovu volí a důvěřují jim.

Další výraznou postavou italské politické scény je  je Matteo Salvini z Legy Nord, kterého jsem představila v předminulém blogu, a kterého jako vzor ctností popsala i paní Pilloni

Názorně nám představuje, jak je vždy možné najít viníka a nepřítele, proti kterému je nutno bojovat, a označit  ho za příčinu všech problémů dané země.

V roce 2OO8. to podle Salviniho byli  jednoznačně terroni, neboli  vidláci, jak s despektem nazývají obyvatele méně industrializovaného jihu Apenninského poloostrova.

O deset let později, tedy v současnost, za všechno můžou to cizinci, imigranti

 Na koho bude Salvini házet vinu za dalších deset let?

Podle obrázku  za všechno budou moci budou třeba mimozemšťané.

Jak nevzpomenout na našeho Paroubka, který se ve svých politických projevech také odvolával na mimozemské civilizace-na rozdíl od Salviniho však k nim měl spíše přátelský postoj, a byl ochotný s Marťany třeba  i vládnout, kdyby bylo třeba.

Hned na následujícím obrázku vidíme Salviniho, jak žádá o volební hlasy terroni-tedy obyvatele jižní Itálie, které předtím urazil, kromě jiného také slovy o tom, že smrdí. Vzhledem k jeho předchozímu postoji k nim by se to dalo považovat za snahu smířit dvě odlišné civilizace.

Ok chlapci, řekl jsem že páchnete, ale mohli byste pro mě hlasovat i přesto? Děkuji

Další postava, která se vedle Mattea Salviniho vyskytuje, je Giorgia Meloni. Připusťme, že obrázky k Giorgině-jak ji familárně Italové nazývají, nejsou právě lichotivé, řekla bych spíš až nespravedivé. My ženy přece  dobře víme, jak málo stačí-nevyspat se, nestihnout make-up, špatně se zatvářit a nebo být fotografem přichycena při nějaké grimase. Ale tady ji neberme jako ženu, ale jako alegorii představující předvolební sliby, a to co následuje. Překlad je zde myslím celkem zbytečný-první snímek  ukazuje předvolení sliby, druhý realitu, či skutečnost, chcete-li, třetí pak tristní realitu.

Další obrázek pak klade této nejsvětější trojici celkem logickou otázku, kterou bychom měli občas položit i my i našim politikům, když vykládají, co všechno udělají, pokud je zvolíme:

Proč všechny ty věci, které teď slibujete, jste neudělali už dávno během dvaceti let, co jste vládli?

A nebyli by to Italové, aby nepadla zmínka o jídle-zatímco u nás se strany  a politici spojují s hesly jako: " v jednotě je síla",  jnebo "jen spolu dokážeme více", pro Italy je heslo dne: Spojeni  se najíme: Ačkoliv samozřejmě je myšleno spíš společné dělení a porcování rozpočtu

Většina lidí se domnívá, že ač se tváří jako spojenci, v podstatě je to právě Berlusconi, kdo má vůdčí postavení a kdo v skrytu a nenápadně tahá za nitky 

Salvini občas štěká, ale vždy se poslušně vrátí k pánovi. To dokládá následující status z jeho profilu.

Přitom  například v roce 2012 sebevědomě prohlašoval, že níkdo z Legy Nord by s Berlusconim nešel do koalice, že lidé z jeho strany nechtějí o jeho návratu  do politiky ani slyšet, a pokud to udělá, tak rozhodně sám a bez nich. Tvrdil, že jeho strana našla odvahu udělat krok vpřed a prodělala generální přeměnu.

Jsem si jist, že žádný volič ani člen Legy Nord,  by nebyl ochoten riskovat spojení se Silviem Berlusconim. Zkusili jsme to, ale přineslo to zklamání, tvrdí na sociální síti. To bylo před šesti lety-dnes jsou spojenci. Inu jak řekl  náš prezident Zeman: Jen blbec nemění  názor

Společně můžeme změnit směr-to je jedno z oblíbených politických klišé. Politici rádi otáčí pomyslným kormidlem dějin, ale ten, kterého vidíte na posledním snímku, není politik. Někteří možná poznávají, že je to pan Schettino,  kapitán výletní lodi Concordia, která se díky jeho špatnému rozhodnutí potopila ve Středozemním moři blízko italských břehů. 

No tak právě jemu svěřit kormidlo dějin do rukou?

Ačkoliv na naší politické scéně bychom jistě také našli pár podobných nezodpovědných hazardérů.

Ale málokterý z nich je takový fešák.

zdroj

https://www.facebook.com/ilbrigantecomunista/