Důchodci na výletě

„Jednou jsem měla skupinku důchodců, silně věřících, kteří se k nám z Itálie vydali navštívit významná duchovní místa. Byla jsem ráda, že se staršími lidmi se tolik nenaběhám-jak jsem se mýlila!

Cestu organizoval kněz, Padre Giuseppe, a měli docela zajímavý program - pozvánku na setkání s kardinálem v arcibiskupském paláci, na Hradě měli zamluvenou kapli svatého Václava v katedrále svatého Víta, kde měl padre sloužit mši, a také schůzku na italské ambasádě se samotným velvyslancem.

Všechny ty schůzky byly sice zajímavé, ale bylo jich tolik, že nám na prohlídku města samotného moc času nezbývalo, ačkoliv v programu, který jsem spolu s dispozicemi dostala, byly vyjmenované snad všechny památky, které v Praze jsou.

Navíc ani neseděly časy mezi jednotlivými akcemi, jako by se nepočítalo s časem nutným na přesuny mezi jednotlivými objekty. Pokud máme dopoledne  schůzku v arcibiskupském paláci, kde se zdržíme nejméně hodinu a pak máme oběd na druhém konce města, a pak zase vrátit na Hradčany na prohlídku Hradu, tak ztratíme spoustu času už jen těmi zbytečnými přesuny. Volala jsem zpět do cestovky, jestli by nám nemohli najít restauraci v okolí Arcibiskupského paláce, ale řekli, že je to vyloučené, protože padre si přál právě onu restauraci. Doporučila mu ji prý pracovnice  partnerské italské cestovky,  která program vypracovala.  To je právě ten kámen úrazu: časový rozvrh často v kanceláři dělají lidé, kteří vůbec netuší jak to vypadá v terénu a od průvodce se pak čeká, že to nějak vyřeší. Vydala jsem se tedy do Budějovic, kde jsem si měla skupinu vyzvednout a po obědě a krátké okružce  je odvézt do Prahy.

Nezačalo to dobře, když jsem na ně musela v Budějovicích strašně dlouho čekat, protože měli zpoždění, a já začínala  tušit, že to co jsem zpočátku považovala za snadnou práci a bezproblémovou akcičku, se promění v horor.

V tom jsem se naopak nemýlila a důchodci mi ukázali, že žádná brnkačka mě s nimi nečeká. Jestliže jsem ten kšeft  vzala s nadějí, že se staršími lidmi se moc nenaběhám, tak to jsem si pěkně naběhla

z knihy Italská invaze v Praze

pokračování příště