Pokud s někým nevycházíte, nemusí to nutně znamenat, že konfliktní nebo divný jste zrovna vy. Zřejmě mezi námi žijí potomci zdárných rozsévačů pocházejících z dalekých vesmírných destinací, kteří jsou nositelé genů zvláštního a těžce uchopitelného myšlení. Třeba k nim patří zrovna některý z vašich sousedů.
Naše paní sousedka vykazuje některé velmi nápadné rysy mimozemšťanství. S poslední čerstvou názornou demonstrací se právě vyrovnávám.
Drobnosti, kterými nás občas překvapila, v důsledku a po odeznění počáteční pachuti, spíš pobavily. Zařadili jsme do archívu historek k veselému vyprávění a nakonec mávli rukou. Ale před čtyřmi roky nás čekalo první parádní číslo.
Sousedům se rozrostla okrasná borovice. Její větve zasahovaly hluboko do naší zahrady a proplétaly se tam s větvemi našeho lískového keře. Paní sousedka vyřešila problém rázně. Během jednoho slunného letního odpoledne zařezala keř na naší zahradě ve výši asi jednoho a půl metru do krásné roviny v uměleckém stylu rýžový kartáč. Větve nám narovnala k vjezdu a polámané větvičky uklidila do naší popelnice. Nějak se nás zapomněla zeptat, jestli máme o podobnou úpravu zájem. Byla opravdu velice překvapená, když jsem nesdílela její radost z dobře vykonané práce.
Nezdravila jsem ji skoro rok a musím přiznat, že mi komunikace s ní vůbec nechyběla.
Paní sousedka je pořádná, takže každý rok shrabe naše listí nacházející se na jejím pozemku a položí mi ho na zahradu v igelitové tašce. A protože je opravdu velmi pořádná, ráda mi k němu přidá i vytrhaný plevel z vlastní zahrady. Nikdy jsem nepátrala, podle jakého klíče to listí rozlišuje, třeba se po večerech věnuje amatérské genetice.
Včera jsem dostala dárek k adventnímu rozjímání.
Naše pozemky odděluje náš asi padesát let starý rezavý drátěný plot. Abych jeho ošklivost trochu umenšila, nechala jsem ho porůst psím vínem. Roste tam už skoro dvacet let. Včera jsem domů přišla za světla, takže jsem konečně mohla zjistit, že paní sousedka byla opět zase jednou velmi pilná. Co bylo mimo pletivo, bylo odřezáno a nahrnuto do mé zahrady. Zřejmě nevlastní nůžky na pletivo, protože jinak by mi možná přispívala na nákup vánočních dárků výkupna železného šrotu.
Přes bohaté pedagogické zkušenosti, jsem najednou bezradná. Vůbec netuším, jak mám naší skvělé paní sousedce vysvětlit, že nemám zájem o její úžasné zásahy na své zahradě a že i rostliny jsou majetek. Uvědomuji si, že jsem v tomhle směru zřejmě totálně selhala.
Neznáte náhodou někoho, kdo umí tlumočit mimozemšťanům?
