K ranní kávě: Rozbitý hrneček

Radost, kterou způsobíme druhému, má podivuhodnou vlastnost. Odrazem se neoslabuje, ale vrací se k nám košatější a zářivější. Gándhi

Ten den nebyla ve své kůži. Pozvání do cukrárny ale neodmítla. Sotva zvedla hrneček s kávou k ústům, vysmekl se jí z ruky a roztříštil se o dlažbu. Ten, který ji na zákusek pozval, nevyskočil, neřekl, že se nic nestalo, že je to jen hrneček, že ho prostě uhradí a bude.

Pomalu sbírala polochromýma rukama střepy a potlačovala slzy. Muž zahanbeně sledoval okolí.

"Nechte to,", uslyšela nad sebou ženský hlas, "já to uklidím."

"Promiňte, paní vedoucí, hrníček pochopitelně zaplatím..."

 "Ale jděte, mávla žena rukou a usmála se na ní. "To se přece může stát každému."

Dodnes na její laskavost nezapomněla. Malá vesnická cukrárna tak pro ni získala hřejivé kouzlo. Kouzlo lidskosti...

Napsáno pro blog iDNES

Autor: Libuše Čiháková | úterý 18.6.2013 8:09 | karma článku: 27,81 | přečteno: 2054x