Z vrahů celebritami: Ali Agca a Jiří Kajínek hvězdami showbyznysu?
Člověk si musí položit otázku, jak je možné, že média tak ráda oslavují zločince, zatímco na oběti a jejich pozůstalé se nikdo neptá? Agca zavraždil v roce 1979 Abdiho Ipekciho, šéfredaktora levicových novin Milliyet. Jak asi bude rodině oběti, když vraha svého blízkého nyní uvidí jako celebritu v zábavném televizním pořadu? V rovině etické není pro Agcovo podnikání s vlastní minulostí rozhodující, že si odseděl jednu vraždu a že papež svému atentátníkovi velkoryse odpustil. A není ani rozhodující, že se Ali Agca prý dal na pokání. Jeho světská sláva přece spočívá právě v tom, že vraždil a že plánoval zabíjet dál. Co se to se současným zábavním průmyslem stalo? Chybí mu vkus, nebo zdravý selský rozum, nebo obojí?
Během poslední doby se případy podobné tomu Agcovu objevily i u nás. Tvář pravomocně odsouzeného vraha Kajínka je veřejnosti dobře známá. Jeho spektakulární útěk z přísně střeženého vězení Mírov ho proslavil a mezi lidmi žijí spekulace o jeho nevině. Obličej Kajínka si možná vybaví dokonce víc lidí, než například tvář Otakara Motejla, českého veřejného ochránce práv.
Možná pro tu všeobecnou známost se Jiří Kajínek dokonce před časem dostal na billboardy s reklamním sloganem „rádio na doživotí". Provozovatelé byli nakonec nuceni reklamu stáhnout jako neetickou. Nemravnost takového podnikání bila do očí, a přesto se našlo dost lidí, kterým takový reklamní kousek připadal vtipný. Letos prý naše kina čeká premiéra filmu Kajínek. Aniž mohu předjímat, jak bude odsouzenec ztvárněn na stříbrném plátně, je velmi pravděpodobné, že si Jiří Kajínek přijde na nějaký ten honorář a že se taky stane hvězdou showbyznysu.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
| Další články autora |
Pavel se s Babišem neshodl. Prezident trvá na účasti na summitu NATO, hrozí žalobou
Jednání prezidenta Petra Pavla s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem o zastoupení Česka na...
O kolik lze překročit rychlost za volantem v roce 2026? Tabulka tolerancí a pokut pro řidiče
Při rozhodování o postihu za překročení limitu přihlížejí policisté zejména k naměřené rychlosti....
Praha podporuje stovky dárců, za krev dostanou roční kupón zdarma. Kdo konkrétně ho získá?
Metropole znovu ocení dlouholeté bezpříspěvkové dárce krve. Celkem 321 lidí letos získá roční kupon...
Blíží se další výluka, metro C tři dny nepojede. Jak se dostat z Kobylis na Pankrác?
Kdo si na prodloužený květnový víkend naplánoval rychlou cestu přes centrum metrem, bude muset...
Jak dobře znáte úspěchy českého hokeje?
Česká hokejová reprezentace má za sebou desítky nezapomenutelných momentů, které se zapsaly do...
Češi vstupují do MS v hokeji. Ve Fribourgu je čeká nebezpečné Dánsko
Česká hokejová reprezentace vstupuje do mistrovství světa ve Švýcarsku s ambicemi na úspěch i...
Případy drsné šikany školaček policie odložila, o trestech rozhodoval soud
Policie odložila případy drsné šikany školaček v Kobeřicích na Opavsku a v Krnově kvůli nízkému...
Sudetští Němci a děti v kostýmech vedle sebe. Nepotkají se, ujišťuje výstaviště
Dvě akce s mimořádnou pozorností se v jednu chvíli sejdou na brněnském výstavišti. Příští víkend se...
Pánové, zahoďte džíny a přestaňte se pařit. Králem vedra je len, ramie nebo konopí
V létě vás před horkem nemusí chránit jen klasické bavlněné šortky a tričko. Existuje celá řada...

Pronájem kanceláře v logistickém centru Zdiby
Pražská, Zdiby, okres Praha-východ
12 650 Kč/měsíc
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1834x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.




















