Spor o mešitu blízko Ground Zero živí absurdní spekulace o Obamovi

V USA hoří spor o to, zda může být vystavěna mešita jen pár bloků od pozemku, na kterém do 11. září 2001 stála Dvojčata. Jelikož se v západních zemích stále častěji objevují protesty proti stavbě muslimských modliteben, není od věci se nad souvislostmi tohoto sporu zamyslet.

V kosmopolitním New Yorku je dnes na 200 mešit a málokteré město na světě je tak tolerantní k jinakosti. Ground Zero je upomínkou utrpení způsobeného zvráceným útokem islámských fundamentalistů na budovy Světového obchodního centra. Není tedy divu, že stavba mešity v jeho bezprostřední blízkosti vyvolává emoce: Podle průzkumu CNN odmítá vznik islámského centra téměř 70% dotázaných Američanů.

Muslimské centrum včetně modlitebny má však podle jeho zakladatelů sloužit k šíření tolerance mezi muslimy a křesťany. Stavba bude stát na soukromém pozemku. Zastupitelé dotčené části Manhattanu již projekt jasnou většinou schválili. Zřejmě proto, že získali dojem, že takový projekt bude kontrapunktem k agresivní interpretaci islámu, která vyústila až k tragédii 11. září. Stavbu podporuje dokonce newyorský starosta. Projekt budí kontroverze, a tak se k němu začalo vyjadřovat stále více politiků.

Je zcela na místě, pokud bezpečnostní složky státu prověřují, odkud se berou peníze na výstavbu mešit. Je také v pořádku, pokud stát zasáhne proti šíření nesnášenlivosti ze strany militantních imámů. Není ale v pořádku, aby politici rozhodovali o tom, kdo, kde a jak má právo vyznávat svou víru. Svoboda vyznání je stavebním kamenem americké ústavy a musí být nadřazena momentálním náladám občanů.

Na podzim se v USA budou konat volby do Kongresu, a tak se otázka mešity blízko Ground Zero stala politickou výbušninou, jejíž obětí se stal i sám šéf Bílého domu. Obama si při nástupu do funkce předsevzal přistupovat k muslimskému světu jinak než jeho předchůdce a vyvarovat se zbytečné podezřívavosti a předsudků. To je nyní používáno proti němu.

Obama podtrhl ústavní právo Američanů na svobodu náboženství a projekt centra podpořil. To vyvolalo vlnu kritiky jeho údajné dětinské naivity vůči islámu a dokonce se zvýšil počet Američanů, kteří věří fabulaci, že prezident je sám ve skutečnosti muslim. Přitěžující okolností je, že předkové jeho otce byli muslimové. Na youtube se již nějakou dobu šíří video dost násilně poskládaných sestřihů, které má dokazovat údajný Obamův podvod na voličích. Prezident se jej měl dopustit tím, že jako muslim křesťanské vyznání pouze lstivě předstíral. Celý slepenec Obamových výroků a půlvět vytržených z kontextu je dokladem zoufalství jeho politických odpůrců. Vrcholem absurdity je měření hloubky jeho úklonu před saúdskoarabským králem. Prý byl nevhodně hluboký. Zastánci teorie muslimského celosvětového spiknutí jsou na koni.

Pro západní mentalitu je velkým rizikem podvědomé ztotožňování islámu s terorismem. Pokud většinovou společnost USA zachvátí kolektivní paranoia a smířlivým muslimům bude nakonec stavba centra bez závažného důvodu odepřena, bude to voda na mlýn islámských fundamentalistů, kteří šíří nenávist vůči Západu.

Poučení ze sporu kolem muslimského centra v New Yorku by však pro sebe měli vyvodit i muslimové žijící ve svobodném světě. Jak je možné, že se jejich náboženství a kultura setkávají s takovou skepsí spoluobčanů? Není to třeba tím, že jejich angažmá pro demokratickou společnost a lidská práva v muslimském světě není příliš vidět? Zjednodušujícím soudům o islámu by pomohly zamezit hlasitější protesty západních muslimů proti terorismu a nelidskému zacházení praktikovaného vůči provinilcům ve jménu islámského práva.