Smolenská tragédie a odvaha polského prezidenta
Ještě den před návštěvou místa tragédie část polské veřejnosti požadovala, aby Komorowski návštěvu v Rusku odřekl. Důvodem bylo, že ruská strana vyměnila pamětní desku ve Smolensku, kterou tam původně umístili Poláci. Na nové pamětní desce ovšem chybí odkaz na Katyň, kde byli na Stalinův rozkaz v roce 1940 zmasakrováni polští důstojníci. Letecké neštěstí u Smolenska se odehrálo před rokem právě při cestě polského prezidenta za uctěním památky katyňského vraždění. Řada Poláků proto považuje výměnu pamětní desky za ruskou provokaci a aroganci.
Je nasnadě, že ruská společnost ani politika si ještě nezvykly vnímat dějiny své země bez překrucování, tudíž i s těmi nejtemnějšími stránkami, jakou byla například Katyň. Dovolím si však tvrdit, že demonstrativní odřeknutí návštěvy ze strany polské hlavy státu by nikterak nepřispělo k tomu, aby si ruští popírači katyňského vraždění posypali hlavu popelem.
Odmítnutí účasti na pietním aktu ve Smolensku by možná leckomu v Polsku přineslo krátkodobé zadostiučinění, ale bylo by politickou chybou. Vedlo by ke zvýšení napětí v již tradičně dosti pošramocených rusko-polských vztazích. Komorowski přes všechnu kritiku doma do Ruska jel, setkal se ve Smolensku s Medveděvem a hovořil s ním mimo jiné o citlivém tématu vyměněné pamětní desky. Polský prezident si uvědomil, že jedině v dialogu lze prosadit něco pozitivního. Prokázal tím politickou a lidskou odvahu být normální a tlumit vypjaté nacionální vášně.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
| Další články autora |
Zemřela Zdena Mašínová, dcera legionáře a perzekvovaná sestra uprchlých odbojářů
Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, jejíž bratři za totality utekli ozbrojení na Západ. Čelila...
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík
Počasí posledních dnů jako by si čeští houbaři sami vymodlili. Kombinace vydatných dešťů a...
Pražská muzejní noc 2026: Na Florenci se chystá videomapping zdarma, zahraje i Lake Malawi
Více než 60 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí otevře své brány netradičně v nočních...
Mačkáte v MHD tlačítka správně? ROPID vysvětlil, jak dávat znamení bez zmatků
Kdo někdy nervózně mačkal tlačítko v tramvaji pětkrát za sebou nebo hledal ten správný čudlík, není...
Začíná léto a s ním i obří stavba u letiště. Neriskujte, že vám kvůli kolonám uletí letadlo
Míříte na dovolenou a ta začíná na Letišti Václava Havla v Praze? Tak zbystřete, hlavně pokud...
Čeští fanoušci jsou v Guadalajaře a těší se na první zápas MS. V Mexiku je vítaly i televizní štáby
Po příletu do Mexico City se vydali do dějiště prvního českého zápasu. Fanoušek Radek z Litoměřic a...
V Kolíně začíná festival dechové hudby Kmochův Kolín, vystoupí i Monkey Business
V Kolíně dnes začíná 61. ročník tradičního festivalu dechové hudby Kmochův Kolín, potrvá do neděle....
V Hradci Králové pokračuje Rock for People, přijedou Bring Me The Horizon
V hradeckém Parku 360 pokračuje třetím dnem 31. ročník festivalu Rock for People. Nejočekávanějším...
V Litomyšli dnes začíná 68. ročník hudebního festivalu Smetanova Litomyšl
V Litomyšli začíná 68. ročník hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Na dnešním zahajovacím...

Ideální na snídani i rychlou večeři? Test čerstvých sýrů s jogurtem Hollandia
Jemná krémová textura, svěží chuť a univerzální využití v každodenní kuchyni. Redakce eMimina otestovala dva čerstvé sýry s jogurtem od české...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1834x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.



















