Slovinci se zachovali moudře: Chorvatsku se otevře brána do EU
Slovinci, kteří vstoupili spolu s námi do EU v roce 2004, mají dlouhodobý hraniční spor s Chorvaty. Tento spor se táhne téměř dvacet let a jedná se v něm o přístup Slovinska na volné moře, potažmo k mezinárodním vodám. Slovinci dlouho využívali své možnosti člena EU blokovat vstup dalších kandidátů do evropského klubu. Tím, že systematicky znemožňovali Chorvatům dokončit přístupová jednání s Unií, zároveň stáli v cestě potřebnému rozšiřování EU směrem na Balkán.
Všem v Unii bylo jasné, že přijetí Chorvatska za člena Unie se musí odvíjet od splněných podmínek vstupu do EU a nikoli od jednoho hraničního sporu. Nad nepřátelstvím mezi Slovinci a Chorvaty nyní zvítězil rozum. Většina v referendu sice nebyla velká, ale výsledek je jasný: nadále bude o sousedském sporu rozhodovat mezinárodně sestavený arbitrážní soud. Slovinci se zavázali respektovat jeho verdikt, ať už bude pro jejich zemi dobrý nebo špatný. Většinu soudců vyšle EU, ale svého arbitra budou nominovat i obě strany sporu.
Podle pozorovatelů je dobrá šance, že smírčí řízení rozhodne kompromisně. Chorvaté částečně ustoupí ve svých územních požadavcích a Slovinci získají aspoň něco ze svých nároků. Ani jedna ze stran nebude úplně spokojena, ale taková už je kultura kompromisu, bez které by evropské soužití na kontinentě vůbec nebylo možné.
Chorvatsko, které již v plnění podmínek vstupu do Evropské unie značně pokročilo, se od nynějška může plně soustředit na dokončení svých příprav ke vstupu do Unie. Mezi hlavní jeho úkoly patří zlepšit spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, dotáhnout restrukturalizaci průmyslu (hlavně loděnic) a dokončit reformu soudnictví. Pokud vše půjde dobře, mohlo by Chorvatsko podepsat přístupovou smlouvu příští rok. Poté bude následovat ratifikace a samotný vstup do Unie. Chorvatsko je oblíbeným prázdninovým cílem Čechů a mnoho z nás tam má přátelské vazby. Chorvatské členství v Unii bude pro Čechy asi dobrou zprávou. A nejen pro nás – byl by to pozitivní signál především pro balkánské země, které v potřebných reformách směrem k EU tolik nepokročily.
Slovinští občané dali svým většinovým hlasem v referendu najevo, že chápou, jak má evropská politika vypadat. Místo vydírání a blokování dali přednost rozumnému ústupku. Dali tím pozitivní příklad mnoha jiným národům, které nedokážou pro své dlouholeté spory se sousedy přistoupit na rozumný kompromis. Na Balkáně je to mimořádně cenná zkušenost!
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Poslanci schválili zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky
Přímý přenos Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, nejen pro...
Rozkol nacionalistů. S AfD nechce být ve frakci Le Penová ani česká SPD
Zástupci francouzské strany Národní sdružení (RN) prohlásili, že v příštím europarlamentu nebudou...
Rusko chce zabrat větší část Baltu, znervózňuje Finy a Litevce. A popírá to
Ruské ministerstvo obrany navrhlo revizi hranic ruských teritoriálních vod v Baltském moři,...
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.