Konec šunky od Tricatela?

Málokdo nezná komedii s názvem „Křidýlko nebo stehýnko“ s Louisem de Funèsem v hlavní roli. Tovární produkce moderní potravinářské firmy Tricatel nabízí ve filmu spotřebitelům normálně vyhlížející produkty vyrobené zcela nechutným způsobem.

Potravinářský průmysl v zemích EU nyní dostal jasný vzkaz od europoslanců: evropský zákazník nesmí být maten. Když si v obchodě kupuje šunku nebo steak, měl by mít jistotu, že si neodnáší dovedně slepené kousky masa. Evropský parlament 19. 5. 2010 zamítl návrh Evropské komise zařadit enzym trombin, který funguje jako lepidlo v masných výrobcích, mezi povolené přídavné látky v potravinářském průmyslu.

Zamítnutí bylo schváleno na základě návrhu Výboru pro životní prostředí, a sice těsnou většinou hlasů socialistů a zelených proti hlasům konzervativců. Členské státy mají nyní právo rozhodnout na národní úrovni, zda umožní využívání trombinu při zpracování masa nebo nikoli. Podle pravidel EU může být potravinové aditivum schváleno pouze tehdy, když je přínosné pro spotřebitele a neuvádí ho v omyl.

U zamítnutí trombinu jde europoslancům o to, aby masný průmysl neprodával za cenu šunky něco, co jí ve skutečnosti není. Lepení kousků masa pojivem není proces, který má primárně vést k redukci odpadu při zpracování masa. Tento proces má podle přesvědčení europoslanců vést ke zvýšení ceny konečného výrobku. Je přece jasné, že pokud je na produktu napsáno šunka a maso uvnitř jako šunka vypadá, zákazník se neptá a je ochoten zaplatit víc než za šunkový salám.

Enzym trombin, který se získává z krve prasat a skotu, je prý zdravotně nezávadný. Europoslanci se ale domnívají, že se lepením kousků masa zvyšuje riziko nákazy salmonelou a dalšími bakteriemi, protože celková plocha masa je daleko větší než při nakládání s jedním celistvým kusem.

Proti salámu, játrovce, masu na guláš nebo mletému masu nelze nic namítat, dokud opravdu budou tím, co si pod těmito pojmy představovaly generace našich předků z doby předindustriální výroby potravin. Jakoby ale trendem na trhu s jídlem bylo nabízet čím dál víc věcí, které vzniknou zpracováním odpadu a následným matoucím přejmenováním. Nikdo z nás se asi nechce dožít doby, kdy v obchodě potká místo masa na guláš „maso na způsob guláše“.

Zmíněný zákaz trombinu k lepení masa by měl být pouze jedním krokem EU na cestě k větší ochraně spotřebitele. Je například všeobecně známo, že pro vylepšování barevného vzhledu masa se používají dusitany, které jsou z hlediska zdravotní nezávadnosti kontroverzním tématem. I nadále bohužel platí, že je na trhu nabízeno průmyslově vyráběné jídlo s pochybným složením a spotřebitelům schází o takovýchto potravinách informace.