Fukušima a konec renesance jádra v Evropě
V posledních letech přitom řada zemí EU přistoupila k dobudování, prodloužení užívání stávajících bloků nebo obnově jaderné energetiky – kromě Itálie, Británie, Švédska, Německa nebo Slovenska se tak rozhodla i Česká republika. Přišel s japonskou havárií konec renesance atomové energie v Evropě?
Nikoli, protože dohledná budoucnost evropské energetiky je bez jádra těžko představitelná. Důvod? Je jich celá řada: Potřeba omezit závislost na dodávkách z nestabilních oblastí a z Ruska, rostoucí ceny ropy a zemního plynu, nutnost čelit globálnímu oteplování a konečně je tu i průmyslový potenciál jaderné energie. Je namístě se ptát na bezpečnostní rizika jádra. Bezpečnost atomových zařízení musí být nadřazena úvahám o nákladech na zajištění energie.
Reakce Německa a Francie hezky dokumentují, jak rozdílná jsou vnímání možných rizik u dvou evropských sousedů. Německá vláda kancléřky Merkelové nejprve rozhodla o prodloužení provozu jaderných elektráren. Nyní bylo toto rozhodnutí zmraženo a na pořadu dne jsou zevrubné testy stávajících elektráren. Německé veřejné mínění je ze 60 % proti jádru a nadcházející zemské volby velí Merkelové přijmout rázná opatření. Ve Francii žádná protiatomová panika nevznikla. Tam funguje 59 reaktorů, které pokrývají 80 % francouzské spotřeby elektřiny. Paříž sází i do budoucna na jádro. Znamená to, že Francouzi nemají strach z jaderné havárie? Ne, ale jsou realisté. Vítr, sluneční záření a voda jsou nestabilní živly. Obnovitelné zdroje nemohou plně nahradit současnou tradiční výrobu energie.
Pokud budeme nadále rozvíjet jadernou energetiku, neznamená to zanedbávání obnovitelných zdrojů. Cílem je snížení podílu fosilních paliv, které přispívají ke globálnímu oteplování. Klimatické změny už v současnosti působí živelní pohromy, ale v budoucnu by přinesly pravděpodobně hotovou katastrofu v podobě rychlého stoupání mořské hladiny a ničivých záplav. Existující cíl 20 % obnovitelných zdrojů, který v současnosti sleduje EU, se ukazuje ve světle japonských událostí jako naprosto nezbytný. Podporujme obnovitelné zdroje, ale nevěřme na jejich samospasitelnou úlohu!
Co z toho plyne pro Evropu a pro nás? Dohledná budoucnost leží v rozumném energetickém mixu. Bude v něm místo pro atomovou energii i obnovitelné zdroje. Zároveň je třeba usilovat o takový typ ekonomiky, která stojí na moderních nízkouhlíkových technologiích. (To půjde v českém případě těžko, pokud vláda nerozpozná význam strategických investic do vědy a výzkumu.) Všechny členské země budou nyní provádět komplexní kontrolu svých elektráren. To je rozumný, opatrný postoj. Podstatné při tom bude, aby Evropané přistupovali společně ke kritériím bezpečnosti. Právo EU neobsahuje ani povolování výstavby atomových elektráren ani nestanoví jejich bezpečnostní standardy. Ty se odvozují od národních právních řádů a mezinárodních smluv. Je to zvláštní, protože následky eventuální havárie se rozhodně nezastaví před státními hranicemi.
Evropská unie se v globálním měřítku vyznačuje tím, že stanoví standardy, které se postupně stávají mezinárodními. Je to součást tzv. měkké síly, kterou Evropa disponuje. V oblasti energetiky by tak měla EU činit také, zvláště když si uvědomíme, že řada rozvojových zemí s více či méně autoritativními režimy plánuje jaderné elektrárny ve velkém. Nikdo jim v jejich výstavbě nemůže bránit a o to naléhavější je otázka standardů v zájmu ochrany zdraví a životního prostředí na této planetě.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...
Nůž propíchl lopatku a zasáhl plíci, muž dostal 10 let vězení za pokus o vraždu
Nejdříve uhodil kamaráda své expřítelkyně teleskopickým obuškem. Když ho ale napadený muž...
Letadlo s viceprezidentem Malawi našli v horách, nehodu nikdo nepřežil
Viceprezident Malawi Saulos Klaus Chilima zahynul při nehodě vnitrostátního letu. Na palubě bylo...
Vyloučí večer Novotného z ODS? Jakékoliv rozhodnutí budu respektovat, tvrdí
Aktualizujeme Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný podle vedení ODS překročil hranice. Reagují na jeho...
Programově se shodneme, řekl Vondra o Turkovi. Ten to vidí podobně
Nově zvolený europoslanec za stranu Motoristé sobě Filip Turek má podle svých slov ambici směřovat...
Prodej stavebního pozemku
Okna, okres Česká Lípa
2 499 000 Kč
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.