Barroso má nůž na krku
Jsme svědky otevřeného boje mezi Evropským parlamentem a předsedou komise. Barroso se staví na hlavu a trvá na kontroverzní kandidátce na komisařku pro humanitární pomoc a krizové situace Rumjaně Želevové z Bulharska.
Želevová je v současnosti ministryní zahraničí Bulharska a její problém je dvojí. Nejen, že nepřesvědčila europoslance o své kompetentnosti pro dané portfolio, ale také nedokázala zatím přesvědčivě doložit, že nelhala o svých privátních finančních a obchodních zájmech. Proslýchá se také, že manžel kandidátky má obchodní kontakty s podsvětím. Bohužel se do celé věci velmi nešťastně zamíchal i bulharský premiér Borisov, který začal obviňovat europoslance nespokojené s výkonem bulharské kandidátky ze šikanování a konspirace. Tím jen přilil olej do ohně a rozpoutal další slovní přestřelku.
Potíž je v tom, že europoslanci budou hlasovat o komisi jako o celku, tj. nikoli o jednotlivých členech Barrosova týmu. Dosud se plánuje finální hlasování v Evropském parlamentu na 26. ledna, aby nová komise moha začít pracovat k 1. únoru. Kvůli kandidátce Želevové tedy reálně hrozí, že parlament celou komisi zamítne. To by znamenalo pro Barrosa velký politický šrám hned na počátku nového funkčního období.
Nejlepším řešením by bylo, kdyby Barroso vyzval Bulhary, aby poslali nového kandidáta či kandidátku. Trapnosti se ale Barroso tak jako tak nevyhne. Požadavkem na výměnu Želevové předseda komise připustí, že Bulharsko má neschopnou ministryni zahraničí. Na druhou stranu by se ale vyhnul ještě větší blamáži s odmítnutím komise jako celku. Každý svého štěstí strůjcem a Barroso si zkrátka měl na jednotlivé kandidáty lépe posvítit předem. Od nové Evropské komise zcela právem očekáváme v první řadě věcnou kompetentnost a transparentnost.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Kvůli důchodové reformě bude mimořádná schůze, čekají se opět noční bitvy
Přímý přenos Nejtřaskavější bod z programu květnové schůze budou poslanci projednávat až příští týden, po...
Policie našla v zemině z výkopu další kosti, patřily třem lidem. Pošle je na pitvu
Lidské kosti, které v pondělí objevili pracovníci technických služeb během výkopových prací v...
Pavel si vyzkoušel letecký simulátor, hokejistům s posilami předpovídá úspěch
Za přísnějších bezpečnostních opatření začal v úterý prezident Petr Pavel se svou chotí Evou...
Policie odložila obří požár v turnovské Jutě, hořelo kvůli závadě na vozíku
Policie ukončila vyšetřování požáru, který loni v říjnu zničil velkou část textilní továrny Juta v...
Prostorný byt 3+1 v centru Malenovic
Masarykova, Zlín - Malenovice
3 380 000 Kč
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.