Barroso má nůž na krku
Jsme svědky otevřeného boje mezi Evropským parlamentem a předsedou komise. Barroso se staví na hlavu a trvá na kontroverzní kandidátce na komisařku pro humanitární pomoc a krizové situace Rumjaně Želevové z Bulharska.
Želevová je v současnosti ministryní zahraničí Bulharska a její problém je dvojí. Nejen, že nepřesvědčila europoslance o své kompetentnosti pro dané portfolio, ale také nedokázala zatím přesvědčivě doložit, že nelhala o svých privátních finančních a obchodních zájmech. Proslýchá se také, že manžel kandidátky má obchodní kontakty s podsvětím. Bohužel se do celé věci velmi nešťastně zamíchal i bulharský premiér Borisov, který začal obviňovat europoslance nespokojené s výkonem bulharské kandidátky ze šikanování a konspirace. Tím jen přilil olej do ohně a rozpoutal další slovní přestřelku.
Potíž je v tom, že europoslanci budou hlasovat o komisi jako o celku, tj. nikoli o jednotlivých členech Barrosova týmu. Dosud se plánuje finální hlasování v Evropském parlamentu na 26. ledna, aby nová komise moha začít pracovat k 1. únoru. Kvůli kandidátce Želevové tedy reálně hrozí, že parlament celou komisi zamítne. To by znamenalo pro Barrosa velký politický šrám hned na počátku nového funkčního období.
Nejlepším řešením by bylo, kdyby Barroso vyzval Bulhary, aby poslali nového kandidáta či kandidátku. Trapnosti se ale Barroso tak jako tak nevyhne. Požadavkem na výměnu Želevové předseda komise připustí, že Bulharsko má neschopnou ministryni zahraničí. Na druhou stranu by se ale vyhnul ještě větší blamáži s odmítnutím komise jako celku. Každý svého štěstí strůjcem a Barroso si zkrátka měl na jednotlivé kandidáty lépe posvítit předem. Od nové Evropské komise zcela právem očekáváme v první řadě věcnou kompetentnost a transparentnost.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
| Další články autora |
Praha podporuje stovky dárců, za krev dostanou roční kupón zdarma. Kdo konkrétně ho získá?
Metropole znovu ocení dlouholeté bezpříspěvkové dárce krve. Celkem 321 lidí letos získá roční kupon...
Jak dobře znáte úspěchy českého hokeje?
Česká hokejová reprezentace má za sebou desítky nezapomenutelných momentů, které se zapsaly do...
Pánové, zahoďte džíny a přestaňte se pařit. Králem vedra je len, ramie nebo konopí
V létě vás před horkem nemusí chránit jen klasické bavlněné šortky a tričko. Existuje celá řada...
Praha otevře na dva dny muzea zdarma. Které umělecké expozice navštívíte bez placení?
Hlavní město se v květnu opět připojí k celosvětové iniciativě, jejímž cílem je přiblížit...
5 důvodů, proč si modernizace smíchovského nádraží zaslouží vaši pozornost. Je to unikát
Praha buduje dopravní terminál, který v Česku zatím nemá obdoby. Modernizace smíchovského nádraží...
3. den na MS v hokeji 2026: Švédové se střetlo s Dánskem. Jaké další zápasy nabídne dnešní program?
Mistrovství světa v hokeji 2026 pokračuje třetím hracím dnem. Do akce šli favorité turnaje včetně...
MS hokej 2026: Česko proti Slovinsku nenavázalo na výhru s Dánskem
Čeští hokejisté v sobotu večer na mistrovství světa nastoupili k druhému zápasu základní skupiny....
Češi vstoupili do MS v hokeji 2026 vítězně. Ve Fribourgu ovládli zápas s Dánskem
Česká hokejová reprezentace vstoupila do mistrovství světa ve Švýcarsku vítězně a zapisuje první...
2. den MS v hokeji 2026 ve Švýcarsku: Češi překvapivě padli, Slovensko oslavilo vítězství
Druhý hrací den mistrovství světa v hokeji 2026 nabídl šest zápasů základních skupin. Do akce šla...

Prodej stavebního pozemku 814 m2, Oslavany, Brno-venkov.
Novoveská, Oslavany, okres Brno-venkov
4 290 000 Kč
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1834x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.




















