www.titanwills.cz
Fotbaloví fanoušci, a to i ti, kteří mají k lingvistice více než daleko, znají význam anglického akronymu ACAB (All Cops Are Bastards), tvrdícího, že všichni policajti jsou bastardi. Ke zkratce ACAB se internetová encyklopedie vyjadřuje takto: "Přes svůj ultralevicový původ je nyní (alespoň v Evropě) nejvíce používána radikální pravicí a fotbalovými hooligans jako výraz odporu k policii, a tak i státnímu systému obecně."
Minulý měsíc jsem jel na fotbal do Brna. Naložil jsem plné auto podobně postižených a vyrazil. Cestou jsme se dohadovali, jak v Brně nejsnáze najít fotbalový stadion a protože jsme k žádnému smysluplnému závěru nedospěli, zavolali jsme "taťkovi" Holasovi, organizátorovi autobusových zájezdů na venkovní utkání Bohemky. Po telefonní domluvě jsme autobusové výletníky vedené taťkou potkali u jedné z čerpacích stanic, zavěsili se za ně a dojeli v pohodě až na stadion. Doprovázelo nás totiž policejní vozidlo a díky tomu jsme nemuseli řešit, jak se na stadion dostat. Policisté nám dokonce zajistili parkování hned u stadionu.
Jenomže dobrý dojem z policistů vyprchal hned po zápase. Ubíral jsem se k svému autu, kolem mne přibližně dvě stovky fanoušků v zelenobílém, mezi nimiž se jako černý had prodíral policejní kordon "želváků" - policistů ze zásahové jednotky, kteří nad námi bděli po celý zápas. Nyní se přemísťovali na nové stanoviště. Rozjímal jsem o tom, kdy konečně Bohemka podnikne tolik očekávaný útok na pohárové umístění v tabulce, když jsem ucítil tvrdý náraz zezadu do ramene, tak prudký a nečekaný, až jsem málem ztratil rovnováhu. Jeden z prodírajících se policistů si tímto nevybíravým způsobem klestil cestu davem fotbalových fanoušků. Po několika vteřinách jsem ze směru, jímž mizel, uslyšel hlasité zvolání: "Proč do mě strkáš?!" a vzápětí i odpověď: "Protože chci!" Hlava mi nebere, jak mohli někoho takového přijmout k policii. Namísto toho, aby chránil zdraví a majetky občanů, namísto zajišťování klidu a pořádku, si jen léčil mindráky. Patrně si vybíjel vztek z toho, že v mrazivé noci musel stát dvě hodiny na fotbalovém stadionu. ACAB.
Před několika týdny zemřel na letišti ve Vancouveru Polák Robert Dziekanski. Zemřel krátce poté, co byl zasažen projektily z paralyzátoru Taser. Nechci polemizovat o tom, zda je použití tohoto typu paralyzátoru bezpečné či ne, co mi hlava nebere je to, proč čtyři členové Královské kanadské jízdní policie (RCMP) paralyzátor vůbec použili. Po zhlédnutí videa, natočeného kanadským učitelem Paulem Pritchardem, pochybuji totiž o nutnosti takového zásahu. Čtyři policisté odvedli oběť ke stěně a poté proti ní dvakrát vystřelili. Že by to bylo tím, že i v Kanadské jízdní platí význam akronymu ACAB?
Tento týden jsem na rozhlasových vlnách BBC poslouchal rozhovor s Paulem Pritchardem, autorem videa, které zpochybnilo "dobře odvedenou" práci hochů z RCMP na vancouverském letišti. Dozvěděl jsem se, že policisté Pritchardovi krátce po incidentu kameru odebrali s tím, že si ji jen na chvíli půjčí, protože potřebují pořízený záznam pro vedení řádného vyšetřování. Slíbili mu kameru do dvou hodin vrátit. Nevrátili mu ji však, s odůvodněním, že ji ještě potřebují a vrátí mu ji později. Po 48 hodinách mu kameru opravdu vrátili. S novou paměťovou kartou. Pritchard si najmul advokáta a teprve po dalších třech týdnech a dvou soudních stáních mu byla původní paměťová karta i s pořízeným záznamem vrácena.
A tak si říkám, ono na té zkratce asi něco bude.
