Týden v kostce - „sirotci“, Merkelová, Zeman a Putin a co říká feldkurát Katz na rozpočet?

50 „sirotků“ naší scénou hýbalo více, než je zdrávo. Co má společného Angela Merkelová a Miloš Zeman? A čím nás překvapí Dlouhý, Široký a Bystrozraký?

Českem hýbala pseudokauza „50 sirotků“. Argumenty jedné strany při ní střídaly argumenty protistrany. Některé byly rozumné, jiné kýčovitým moralizováním. Vítězem hitparády těch druhých se stalo přirovnávání jejich přesunu do Česka se záchranou židovských dětí Sirem Nicholasem Wintonem. Obě strany sporu se nakonec sešly na jednání. Jeho závěry jsou nejasné. Podle verze pana Babiše pomůže Česko sirotkům (a možná i „sirotkům“) mimo Česko. Paní Šojdrová oproti tomu tvrdí, že jim pomůže v tuzemsku. Nejspíš nám tu zase někdo kecá…

Ještě předtím Andrej Babiš v souvislosti s touto záležitostí prohlásil, že jde o snahu paní Šojdrové zviditelnit se před volbami. Je to nesmysl, protože tím sice pozornost opravdu upoutala, ale její návrh vyvolal obdobné nadšení jako hypotetický pokus zakázat v Česku pití piva. A tak moc kladných bodů nezískala. Navíc v těchto volbách jde hlavně „o chodníky“ a ne o migraci. I paní Šojdrová ovšem věšela veřejnosti bulíky na nos. Svůj plán představila jako „dočasné přijetí 50 syrských sirotků, kteří budou v případě nějakého prohřešku vráceni“. A když vyplouvalo, že „sirotci“ nejsou možná žádní sirotci a patří mezi ně i teenageři ve věku 12 – 17 let (takže jim bude kolem 20), tak jej postupně modifikovala. Teď už jen chybí, aby se ukázalo, že nejde o Syřany, ale o „Syřany“. A co se týká „dočasnosti pobytu“ a „odsunu hříšníků“? Vážně někdo věří tomu, že by je bylo možné poslat pryč proti jejich vůli. Leda by se sami sebrali a odešli směrem na západ.  

Naše vláda spolu s vládou Slovenska ladily noty před dalším z nekonečných eurosummitů na téma migrace. Přijaly stanovisko, které lze zkráceně nazvat „nepřijímat ani nohu“. Je to postoj občany většinově podporovaný a vychází z racionální úvahy „čím víc migrantů Evropa přijme, tím víc se jich do ní pohrne“. Samotný summit v této otázce nepřinesl nic převratného. Což se ostatně dalo předpokládat. Dokud totiž nebude mezi eurošpičkami politická vůle začít lodě s migranty obracet zpět do míst odkud vypluly, tak se ani žádná změna očekávat nedá.

Mluvilo se také o brexitu a postavení Severního Irska. EU by chtěla, aby tato část irského ostrova tak nějak zůstala a nezůstala v EU. Tedy aby se ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska stalo Spojené království Velké Británie bez Severního Irska. Že s tímto návrhem poslala Theresa Mayová politiky zbytku EU do háje mohlo překvapit snad jen úplného naivku.

Miloš Zeman se setkal s Angelou Merkelovou. Nepatlali se ve sporných tématech. Stejně by si mlel každý svou. Ale došlo třeba na Rusko. Což je záležitost, která oba politiky spojuje. Jak náš prezident, tak i německá kancléřka se totiž Ruska a Vladimíra Putina příliš neštítí. Ovšem zatímco Miloš Zeman je při projevení jakékoliv proruské vstřícnosti peskován za to, že nedrží basu s našimi partnery v EU, Angela Merkelová se klidně s Vladimírem Putinem paktuje kvůli projektu Nord Stream 2 a nikdo si nedovolí ani ceknout. Tento projekt je přitom políčkem nejen Ukrajině (spojenci EU), ale dokonce i Polsku (členu EU). Co je holt dovoleno pánu, není povoleno kmánu.

ČSSD docvaklo, že čím víc se bude hrabat v ministerské kandidatuře pana Pocheho, tím víc smradu kolem toho bude. A tak navrhla jiného kandidáta – Tomáše Petříčka. Toho pána sice nikdo nezná, ale z toho mála, co se o něm ví, je zřejmé, že má blízko k odmítnutému kandidátovi panu Pochemu. Že by bylo jeho ministerské angažmá výsledkem politiky „aby se Zeman nažral a Poche zůstal celý“.

Vláda odsouhlasila rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard. Zadlužovat se v období růstu je hospodářská politika na pár facek. Ale ono to ani jinak dopadnout nemohlo. Volby za dveřmi, a tak začala vláda rozdávat. Pravda, ne úplně všem. Jen těm, co si řekli. Hostina na sekeru bude tedy pokračovat dál. Jak už ostatně říkal feldkurát Katz ve filmových Osudech dobrého vojáka Švejka: „To se nám to hoduje, když nám lidi pučujou peníze.“

Naše veřejnoprávní ČT nastolila další zásadní otázku – jestli jsou postavičky Bert a Ernie ze seriálu Sezamová ulice gayové. Nejsou jediní, na koho toto „podezření“ padlo. V minulosti se obdobně blblo v Polsku kvůli Bolkovi a Lolkovi a hovořilo se tam i o našich dvojicích Patovi a Matovi a Křemílkovi s Vochomůrkou. Je na čase se Polákům vyrovnat. A netroškařit a neomezovat se proto jen na páry. Co třeba takový Dlouhý, Široký a Bystrozraký? Že prý kamarádi…

 

Pěkný příští týden.

Autor: Kateřina Lhotská | sobota 22.9.2018 18:00 | karma článku: 24,78 | přečteno: 705x