Když nechcete brát migranty po dobrém, půjde to po zlém...
Německo priority svého předsednictví definovalo v šesti bodech. Něco konkrétního si lze však představit jen pod tím prvním, kde se hovoří o překovávání důsledků koronavirové krize. Pak následují většinou jen samé floskule. I když třeba heslo „Evropa udržitelná“ nějaký skrytý obsah má. Člověk totiž tak nějak tuší, že se za ním skrývá snaha o prosazení programu Green Deal. Což napovídá, na co prostředky v rámci pokoronavirové obnovy budou a na co ne.
Nikde se však neobjevuje zmínka o tom, že by mělo Německo ambice dosáhnout nějakého posunu v řešení problematiky migrace. A tak se může na první pohled zdát, že to prioritou jeho předsednictví ani nebude. Asi by to tak i zůstalo, kdyby... Kdyby se před nedávnem nenechal unést německý ministr zahraničí Heiko Maas a neprohlásil, že je třeba zavést „systém distribuce žadatelů o azyl v celé EU“ (zde). Což podstatně mění situaci a je jasné, že také heslo „Evropa ve znamení bezpečí a společných hodnot“ je floskulí jen zdánlivě. Dle mého soudu se za ním totiž skrývá další pokus o resuscitaci kvótového systému na přerozdělování migrantů.
Ten zatím poslední ztroskotal. Byl součástí návrhu systému opatření připravovaných ještě za působnosti předchozí Evropské komise (zde). Šlo o plán na změnu stávajících azylových pravidel s cílem oslabit pravomoci členských států a posílit ty bruselské. Jde sice o záležitost, která je stará necelé tři roky, ale vzhledem k tomu, že příslušný text byl nedávno aktualizován (16.6.2020), se z něj stává docela zajímavé čtení. Nejspíš tedy tak úplně mrtvý nebude a dle mého soudu není vyloučeno, že by na něj mohlo německé předsednictví navázat. Obsahuje totiž staré známé evergreeny.
Je třeba přiznat, že některé návrhy byly i užitečné. Například stanovení procesu aktualizace databáze otisků v rámci EU. Horší už to bylo s definicí jednotných pravidel pro poskytování azylu a harmonizace práv osob o azyl žádajících. Tady už to podle mne tak trochu zavánělo několikrát odmítnutým principem sjednocujícím sociálních dávky azylantům napříč všemi členskými státy. Ale nebyla to ani zdaleka ta nejzávažnější změna.
Tou byl návrh na zavedení společného azylového řízení. Přičemž nešlo ani tak o jeho obsah (ten nebyl vlastně nikdy představen ani ve formě tezí), ale právní forma, která byla pro příslušnou normu zvolena. Už to totiž neměla být směrnice, ale nařízení. Což je na první pohled nezávažná terminologická změna mající však ve skutečnosti dalekosáhlé důsledky. Nařízení je totiž výrazně silnější a účinnější předpis než směrnice. Ta určuje členským státům jen cíle, které daná úprava sleduje, ale způsob, jak jich bude dosaženo si určují ony samy při její implementací do svého vlastního právního systému. Mají tedy určitou míru volnosti, přičemž se dokonce mohou rozhodnout směrnici neimplementovat. Byť přitom musí počítat s právními důsledky. V případě nařízení je to ovšem úplně jiné. To je totiž automaticky a přímo aplikovatelné ve všech členských státech, a žádné schválení jejich národními parlamenty nevyžaduje.
Z toho plyne, že případné zavedení společného azylového řízení realizované formou nařízení by nedávalo členským státům žádný manévrovací prostor rozhodovat třeba o tom, kdo může na jejich území vstoupit a kdo ne. Jinak řečeno, pokud by „Brusel“ zavelel, tak by nám nezbývalo než bez řečí přidělené migranty přijmout. A neexistoval by žádný nástroj, kterým bychom mohli toto rozhodnutí zvrátit. Tedy s výjimkou vystoupení z EU.
Možnost vydávat legislativní úpravy formou přímo aplikovatelných nařízení byla zavedena Lisabonskou smlouvou (zde). A tipněte si, kdo byl jen tak mimochodem předsednickou zemí v době, kdy probíhala její ratifikace? Ano, správně. Bylo to Německo. Šlo o reakci na neúspěšný pokus prosadit Evropskou ústavu, který zhavaroval na odmítavých referendech ve Francii a Nizozemsku. A tak evropská vrchnost pod německým předsednictvím vyměnila na dokumentu úvodní stránku s nápisem „Ústava Evropské unie“ za jinou, kde bylo napsáno „Lisabonská smlouva“ (obrazně řečeno), a obsah nechala téměř beze změny. Díky této kosmetické úpravě pak dokument protlačila za mnohem menších nároků na „sílu“ ratifikačních procesů jednotlivých členských států. I tak se schvalování zadrhlo. Jednak v Irsku, kde bylo tak jako tak třeba smlouvu potvrdit v referendu. Vyšlo to až napodruhé, protože v tom prvním hlasovali Irové „špatně“. A potom u nás, kde vedl svůj marný boj proti její ratifikaci Václav Klaus.
Jo, jo, jsou to čímani ti Němci. Jak si jen dokázali poradit s odmítnutou ústavou. Když ji členské státy vyhodily dveřmi, tak ji vrátili oknem. Migrační kvóty se už také odporoučely. Zatím jen dveřmi. Je tedy na čase hlídat okna...
Ostatně soudím, že Evropská unie ve své polisabonské podobě musí být zničena.
Kateřina Lhotská
Nikoliv více, ale méně Evropy!
„Více Evropy“. Kolikrát jen jsme v uplynulých letech slyšeli toto heslo jako univerzální recept na řešení problémů, kterým v té dané chvíli EU čelila? Otázkou však je, zda příliš „mnoho Evropy“ jejich řešení naopak nebrání.
Kateřina Lhotská
Politici dokázali, že migraci řešit nedokážou
Stačilo, aby o sobě dali vědět islámští teroristé a už se zase politici předhánějí v odhodlání řešit otázku migrace a vyhostit extrémisty a jejich příznivce. Jenomže starého psa nové kousky nenaučíš, takže to dopadne jako vždycky.
Kateřina Lhotská
Bruselský dvojí metr
Taky jste si všimli, jak bruselská vrchnost měří agresorům dvojím metrem? Když Rusko napadlo Ukrajinu, vyhlásila sankce. Když Hamás zaútočil na Izrael, ztrojnásobila objem dotací pro Gazu. Přestože tyto peníze končí u teroristů.
Kateřina Lhotská
Zvoní Green Dealu hrana?
Z Bruselu sice stále zaznívají slova o nutnosti docílit „uhlíkové neutrality“ a „zachránit“ tím klima. Nicméně se také objevuje čím dál více náznaků ochabujícího nadšení z této politiky. Green Deal to má zkrátka nejspíš spočítané.
Kateřina Lhotská
Dezinfománie horší než dezinformace
„Jako ‚dezinformace‘ jsou často označována pravdivá tvrzení, která však nejsou v souladu s prosazovanými idejemi“. Ne, to není výrok nějakého „proruského dezinformátora“. To tvrdí ve své Výroční zprávě vojenští zpravodajci.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
- Počet článků 280
- Celková karma 39,00
- Průměrná čtenost 4952x