V posledním čísle Reflexu vyšel celkem rozsáhlý rozhovor s panem Janem Nepomukem Albertem Berwid Buquoyem, který má také svůj blog zde na idnesu. Kromě obšírného popisu jeho nesmírného dobráctví a moudrosti a vysloveného přání stát se českým prezidentem zde najdeme také několik skandálních objevů na poli české historie. Ovšem není třeba se bát, že by jeho objevům prostý český člověk z lidu neporozumněl. Zvolil formu anekdoty, kterou pochopí i skladník ze šroubárny a ten navíc také jistě ocení Buquoyvský zemitý humor, prosáklý lidovým moudrem. Jen je s podivem , že v tom nezastavila ani známá povídka Jaroslava Haška, kterého označil za svého oblíbeného autora. V ní se učitel dějepisu vydá s přáteli na výlet a neustálým vyprávěním historických anekdot docílí toho, že se jeho společníci v panice rozutečou, s výjimkou několka dam, které omdlí.
Hned na začátku rozhovoru se dozvídáme stěžejní informaci - pan Berwid Buquoy býval zamlada sexuálním přeborníkem. Společně se svým bratrem skočili po všem co se hýbalo. Inu, mládí už je zkrátka takové. Dnes už se na stará kolena trochu zmírnil a je vybíravější. Ale právě tato malá skvrnka na životopise mu zřejmě dala schopnost bez milosti odhalovat všechny prasáky a lehké ženy mezi osobnostmi našich dějin. Ne nadarmo se říká, že z pytláka bývá nejlepší hajný!
A tak přichází na řadu první z velkých českých proutníků. Jan Hus. Tento proslulý sukničkář měl podle Buquoyových zdrojů na své pomyslné pažbě více než 150 zářezů! Marně mu praví katolíci domlouvali, zvěsti o jeho prasáctví se šířily po celé Evropě až se dostaly k papeži. Ale po jeho varování svých sprosťáren nezanechal, naopak i na útěku před spravedlností prznil všechny ženy ve svém dosahu. Byli to podle Buqouye tedy právě husité, kdo nejvíce přispěli k odtabuizování sexu v českých zemích. Ovšem to mělo i svoje stinné stránky, například se potom do jejich čela mohl dostat Žižka, což byl buzreant. A ten se pak místo mužného boje, který vyznávali křižáčtí rytíři, věnoval sodomii se svými četnými milenci za úkrytem vozové hradby.
Skokem v čase se pak dostáváme k jednomu z prvních Buquoyů na našem území, který bojoval v Bitvě na Bílé hoře na císařově straně. Jakožto jeden z mála císařských vojáků při ní přišel k úrazu, ustřelili mu jedno varle, což komentoval výrokem " Kdo s čím zachází.s tím také schází". Je tedy vidět, že smysl pro humor se v tomto rodě dědí z generace na generaci. Onen důstojník pro něj kromě toho získal nemalý podíl ze zabaveného majetku protestantů. Není ovšem pravda, že by nějak bojoval proti českému národu, naopak mu chtěl dopřád neocenitelné výhody plynoucí z příslušnosti k habsburské monarchii.
Časem se však našli tací, kteří si tohoto blaha nevážili. Zřejmě to souvisí s onou českou závistí, jak ji pan Buquoy trefně popsal v jednom ze svých blogů. Například takový Palacký , kterého tak štvalo, že české dějiny neexistují , až si je sám vymyslel. ( Co znamená věta České dějiny neexistují, na to se ještě budeme muset Mistra zeptat přímo. ) Částečnou omluvou mu budiž to, že byl grafoman. Prasákem kupodivu nebyl, na tomto poli ho však víc než dostečně zastoupila nechvalně proslulá dvojice nemravů Mácha - Němcová.
Ovšem i tyto sexuální mašiny blednou před příkladem skutečného monstra z bližší minulosti, kterým byla Hana Benešová. Tato neukojitelná fůrie vyšukala koncem první světové války spojeneckým politikům mozek z hlavy, takže nakonec odsouhlasili ďábelský plán jejího manžela na zničení blahodárné habsburské monarchie. Ale stále neměla dost, a vdobě míru se vrhla po manželce pana Berwida Buquoye, který jí přes svoje ohromné chlapáctví a životní moudrost nedokázal konkurovat. Jeho citlivá duše se přes toto trauma nedovedla přenést, a proto její podlost dodnes často připomíná na svém blogu.
A díky tomu se pan Jan Nepomuk Albert Berwid Buquoy nedokázal ve své poučné historické exkurzi dostat dále. Doufám že se nebudete zlobit, když toto vyprávění zakončím dvěma anekdotami, které ač nemohou dosáhnout kvalit výkladu samotného mistra, aspoň se k nim podle mého názoru blíží:
1) Einstein propadl z matematiky a celý život odmítal nosit ponožky! (takže taky prasák, byť jiného druhu než ostatní)
2) Julda Fulda (Julius Fučík) v mládí ve sklepě týral kočky a po válce utekl do Argentiny (taky dost velký prasák, že?)
Každopádně jsem rád, že se před připravovanou přímou volbou prezidenta našel skutečně kvalitní a vzdělaný prezidentský kandidát, dokonce bych řekl nejlepší od dob Strýčka Jedličky!
