Tato pozoruhodná publikace nese vážně znějící podtitul "Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti", ale ve skutečnosti se u ní dost nasmějete.
A to je v dnešní době vzácné, proto stojí za to o ní vědět. Skládá se ze čtyř částí a oním "folklorem" jsou míněny především humorné prvky vznikající, žijící a dnes už leckdy i dožívající a dožité v některých subkulturách naší společnosti. Takže se zasmějete spolu s dětmi a jejich památníky a také s trampy, kteří dětské hravosti vlastně nikdy neodrostli. Poněkud vážněji se berou představitelé některých hudebních stylů, např. emo, a asi nejméně zábavná až krutá je pasáž věnovaná základní vojenské službě - za onen "prvek expresivní kultury" totiž odborníci považují i šikanu. Dobře, že tato kapitola života i folkloru dnes patří minulosti.
Jak už ukázala předchozí díla ze stejného zdroje - série Černá sanitka - nelze téma současného folkloru snad nikdy úplně vyčerpat, a tak tam možná nenajdete oblíbenou říkanku svého dětství nebo byste dokázali sami ledacos doplnit. Mně tam třeba chybí velmi populární veršíky z památníku mých dětských let: "Až tě život omrzí, škola stane peklem, skoč po hlavě do záchodu, přikrej se tam deklem!"
A co jste si do památníčku psali vy? Jak jste na vojně stříhali metr, česali číro nebo žertovali na osadě? Diskuse patří vám.
Folklor atomového věku, Petr Janeček (ed.), vydalo Národní muzeum Praha roku 2011
