České vrcholy nevkusu aneb šaty (ne)dělají člověka

Redaktorky Ony Dnes vyrazily do pražských ulic a podaly důkazy o tom, jak příšerně nevkusně chodí Češi a Češky oblékaní. Proč tomu ale tak je? Protože žijeme, celkem vzato, v chudé společnosti.

Drtivá většina našeho obyvatelstva musí každý měsíc vyjít s podprůměrným příjmem. Nejen obligátní důchodci a nezaměstnaní, ale ani většina normálně pracujících nemá příjem, který by dosahoval výše průměrné mzdy. Pokud na něčem může ještě ušetřit, tak to bude šatstvo a obuv, o doplňcích ani nemluvě. Proto třeba tolik oblečení z vietnamských tržnic, reklamní trička a igelitky.

Těžko také budu lidem, kteří většinu dnes tráví sháněním obživy, vyčítat, že dávají přednost možná nevkusnému, ale zcela jistě pohodlnému oblečení. Až se budou celé dny jen povalovat u bazénu a jinak poflakovat, mohou jejich odpočaté organismy bez problémů nějakou tu chvíli snášet oblečení možná vkusné, ale zcela jistě nepohodlné.

Totéž platí o obuvi. Klasické lodičky jsou sice třeskutě vkusné, ale pro běžný pohyb po městě zcela nevhodné. V lepším případě zničíte jen boty, v horším i svoje nohy. Pokud vás tedy nevozí limuzína a nechodíte jen po chodnících pokrytých červenými koberci.

Sandály a ponožky v nich. Když je vám zima, vezměte si místo toho uzavřenou obuv, radí autorky. Jasně – a odpoledne se v ní upeču. Protože v našich zemích je již od Rakouska-Uherska zvykem chodit do práce brzy ráno a vracet se odpoledne, teplotní rozdíl mezi tím může činit i dvacet stupňů. Nemluvě o tom, že ponožky v sandálech představují dobrý a pro nohy velmi příjemný teplotní mezistupeň mezi sandály bez ponožek a ponožkami v uzavřené obuvi.

Tak bych mohla pokračovat donekonečna. Prostě se Češi a Češky většinou oblékají podle toho, na co mají  a jak dobře se v tom cítí. A že někdo něco považuje za nevkusné, je jim srdečně jedno. Kdyby nebylo, asi by se přece jen oblékali jinak.

Ostatně – neměli bychom spíše místo rozhodování o něčem, co je tak subjektivní jako vkus, raději ocenit, kolik lidi u nás již pochopilo, že opravdu důležité je, jací lidé jsou, a ne jak vypadají. Anebo ne?