Chci zpátky svůj kapitalismus!

Dnes ráno v naší vesničce nestřediskové netekla voda a neteče ještě teď. Každá větší bouřka, vítr a déšť hrozí výpadkem proudu a po uragánu Kyrill jsme byli bez elektřiny tři dni. Plyn do naší části obce nevede vůbec stejně jako kanalizace, o kus dál chybí i vodovod. Když napadne sníh, k hlavní silnici dojedete bezpečně jen teréňákem a jinak už asi dva roky „projíždíme stavbou“. V jediném zdejším „smíchaném zboží“ mají dle postřehu jednoho z místních obyvatel zkažené i baterky  a jediné naše „kulturní centrum“, hospoda na návsi, je od konce února zavřená kvůli rekonstrukci. Ne, nežijeme v pohraničí krátce po válce. Jen deset kilometrů za Prahou. 

Jinými slovy, takhle jsem si ten kapitalismus nepředstavovala. Nejdřív ho pro mě symbolizovaly putovní katalogy Neckermann, potom americké filmy a nakonec by mi stačil jen normálně fungující svět. Místo toho dostávám osypky, když jen zaslechnu O2 (čti Aúúúú tú) a vzpomenu na kvalitu jeho služeb. Podobnou alergickou reakci jsem si vypěstovala na ČEZ a stačilo k tomu jen půl roku boje o nápravu vadného vyúčtování.

Také mi, kupodivu, vadí věčné fronty na poštách a  další fronty v supermarketech, v rychlých (!) občerstveních  a vlastně všude, počítače stávkující i po opravě, zácpy na silnicích, poměry v MHD a -  dále si doplňte  samostatně dle svých zkušeností. Tohle že má být ten kapitalismus, kde se kapitalisté zákazníkovi se svými službami podbízejí a doslova poníženě škemrají o jeho přízeň a penízky?

Upřímně řečeno, zklamalo mě to. Těším se však na naše nové přistěhovalce, až budou shánět svíčky, propan-butanový vařič a vařit kafe ze sodovky. Za těch necelých 10 000 000 Kč, které stojí nejlevnější domek v našem právě dostavovaném satelitním městečku, to jistě ocení.

Mít tyhle peníze, asi bych si nekoupila domek ani tady, ani nikde jinde v ČR a hledala bych něco v tom opravdovém a kapitalismu. Pokud tedy jeho existence nebyla jenom pouhou marxistickou propagandou.