Zpočátku to vypadalo, že občané zákaz vycházení v poslední den v roce dodrží. Avšak stalo se něco podivného. Silvestr roku 2020, který se zapsal do dějin světa jako koronavirový, se tak trochu nepovedl.
Každý občan mohl v soukromí svého příbytku bilancovat, jak dalece se jej dotkla opatření, nařízená v souvislosti s šířením viru. Někdo přišel o zákazníky, živnost, někdo o práci, mnozí o iluze. Opatření, zpočátku míněná nejspíš dobře, se v průběhu roku změnila v podivnou hru s čísly, ze všeho nejvíc připomínající známé skořápky. Důvěra vlády tím pochopitelně utrpěla. Namísto údajů o vytíženosti nemocnic se grafy plnily pozitivně testovanými, kteří byli často překvapeni, neboť se cítili zcela zdrávi. Běžné chřipky a angíny zcela vyklidily informační pole. Je vám blbě? Jste covid!
V souvislosti s opatřeními proti šíření onoho "covid" vyhlásila vláda zákaz vycházení po deváté večer. Nemile se to dotklo všech, kdo každoročně slaví poslední den roku venku, s otevřenými lahvemi šampaňského, které si mezi sebou předávají, a nezbytnými krabicemi petard. Ohňostroje byly vyřešeny zákazem prodeje zbytných potřeb týden před Silvestrem, k velké nelibosti obchodních řetězců, které se v předstihu zásobily, a budou muset díky omezené trvanlivosti vše vyhodit. Patrně dojde k tomu, že se na krabicích přelepí datumy, jako se to dělá u salámů, a příští rok snad bude líp. Zvířátka v panelových městech měla lepší spaní, a jejich majitelé ušetřili všechny ty diazepamy pro sebe na horší časy.
Silvestr 2020 probíhal zpočátku docela normálně. Po jednadvacáté hodině zůstalo venku jen pár rebelů. Na náměstích se vytvořily dva, tři hloučky v množství lidí větším než malém. Pro jasné porušení nařízení dorazila policie, která se nepříliš ochotně chystala přítomné legitimovat. Z postranních uliček se však začali trousit další lidé, kteří se přidávali k těm, kdo postávali kolem kašny a pomníku Jana Husa. Vytvářely se další hloučky, které postupně přerostly v jednolitou masu. Tu a tam se ozval opilecký výkřik. Dav byl spíše tichý, jako příroda když zmlkne před bouří. Tu a tam se v rukou objevily zapálené svíčky. Policisté zalezli do auta zaparkovaného před kostelem a monitorovali situaci.
Lidé spolu polohlasem diskutovali. Ujišťovali se navzájem o tom, co bylo všem dávno jasné. Nechtěli, aby se vláda přes jejich odpor starala o jejich zdraví, aby je omezovala nesmyslnými zákazy, aby zakazovala dětem školy, lidem sportovat, podnikat. Nechtěli, aby ve jménu viru se smrtností pod 1% omezovala občany, jako by byli všichni nemocní a nesvéprávní, jako by nevěděli, jak se mají chránit, když se cítí zranitelní, nebo že mají sedět doma, když se cítí nemocní.
Na Nový rok se na náměstí sešli znovu. Objevilo se pár řečníků. Jeden z nich zmínil návrh, se kterým přišli Španělé před Vánoci, totiž vytvořit celoevropskou databázi odpíračů očkování proti covidu. Mnohým to připomnělo žluté nášivky, které ve jménu dobra rozdávali Němci. Lidé dávali najevo, že jsou naštvaní. Navzdory intenzivní cenzuře sociálních sítí se postupně dozvídali, že občané na Silvestra spontánně zaplnili náměstí na mnoha místech republiky. Umravnit celou zemi naší oškubanou armádou, připomínající tu z pohádky S čerty nejsou žerty, se ukázalo jako zcela nemožné.
Na začátku roku 2021 se Česká republika stala první zemí v Evropě, kde začal vítězit zdravý rozum.
