Naši mobilní operátoři jsou kapitola sama pro sebe. Sem tam je někdo pochválí a podrbe za ušima, ale jinak na ně všichni nadávají. Přesto jim všichni bez výjimky poctivě platí nemalé částky. A jak se na to dívají samotní operátoři?
Už vás máme!examiner.com
Navenek se chovají jako nezbedné zvířátko. V reklamách se lísají a slibují, ale běda, když vás lapí. Už vás nepustí! Do vašeho vězení vám sice budou pravidelně nosit chléb a vodu, ale na pamlsky můžete zapomenout. Musí se šetřit, neboť halíře dělají talíře.
Mám dobíjecí kartu, a protože v poslední době potřebuju víc volat, nebaví mě shánět místo, kde mi dobijou kredit, nebo prodají ty jejich stírací losy za 250, 400 a 1000. Kontaktoval jsem nejprve svého mateřského operátora, T-Mobile. Paušálů mraky, ale ouha.. U všech je nutné se upsat na dva roky! Jinak máš, milý telefonisto, smůlu. Klidně si zůstaň u své usmolené předplacenky a neotravuj. Stejně jsem dopadl u Telefonica O2. „Bez závazku žádný tarif nemáme…“ Aspoň že ta slečna měla příjemný hlas.
Před pár lety jsem dělal u T-Mobile. Paušály byly bez závazku – a když se závazkem, tak za to byl dotovaný telefon anebo 20% k provolání navíc. A ceny byly, vážení, většinou nižší než teď, v roce 2012.
Vodafone šel na můj požadavek „od lesa.“ Milá operátorka mi sdělila, že mi rovnou žádný paušál nenabídne, ale že mi někdo do dvou dnů zavolá. Trvalo to den a půl, ozval se mi operátor, a nabídl vcelku rozumný paušál. Minutová sazba o 1,50Kč levnější než mám na předplacence, SMS za stejnou cenu jakou mám teď. Jenže ouha – zase ten závazek! Tentokrát by jim stačil můj úpis na 12 měsíců.
A tak se ptám: Co nutí naše milé operátory k tomu, aby si svoje ovečky uvazovali na dlouhý provaz? Vždyť by jim platili i bez toho. A rádi. Dokonce jim nevadí, že platí celou minutu, i když provolají pět sekund. V sámošce přece musíme taky koupit celý rohlík, i když máme jen poloviční hlad. A k tomu ty úžasně stupidní reklamy. Čím by se český lid bavil, kdyby nemohl papouškovat ty hlášky?!
Naštěstí máme konečně možnost změnit operátora. Zdá se nám drahý, hurá k dalšímu…
Takhle to chvíli fungovalo, než prostý i vznešený lid jako jeden muž pochopili, že chodí v temném lese stále dokolečka. Namísto regulace by se hodila defenestrace… Nebo radši ne, jsme v Čechách. Co kdyby to na nás soused oznámil..
Pro ty, kdo už nějakou dobu poctivě platí, a pohrozí odchodem, jsou tu tzv. retenční nabídky. Neboli: když neodejdeš, trochu ti povolíme obojek. Samozřejmě za další závazek. Pokud máte náturu na to vyhrožovat, škemrat, prosit, vítejte na arabském tržišti! Nejspíš nějakou sladkou upatlanou žemli usmlouváte.
A tak si dál voláme za ceny Střední Afriky, ale tváříme se, jak se na civilizovaného občana sluší:
My na to přece máme!
