Sexmise v praxi

Na univerzitě v Newcastlu vyvinuli umělou spermii. Ještě má pár nedostatků a je potřeba na ni popracovat, aby byla dokonalá, ale je tu!

„Táto, jak jsem vzniknul?“
„Nóó, mladej, to ani snad nechtěj vědět.“

„Táto, když mě naštveš, udělám si dítě sama se sebou. Jsem totiž dokonalá, víš?“
„Mámo, neblázni.“

Do takových extrémů, doufám, nebude možné zajít. Umělá spermie je prezentována jako jedna z forem k léčbě neplodnosti mužů. Přijde-li se na to, jak to funguje, bude na světě mnoho párů, kteří si díky tomu pořídí vlastní dítě.

Pokud to i tak některým párům tzv. nepůjde, ale budou chtít  mít vlastní dítě, je toto možnost. Prostě se časem vezme kousek kůže muže, zprocesuje se to a dál se bude postupovat jako při klasickém umělém oplodnění.

Docela mě zajímá, jak se bude takovým dětem říkat? Taky budou „ze zkumavky“? Nebo snad „uměláčci spermijáčci“?

Podle některých seriozních vědeckých výzkumů muži za pár stovek let údajně vyhynou. Jejich Y je slabší než ženské X.   Sexmise v praxi tedy může teoreticky nastat a umělá spermie se bude  hodit.

Já ale věřím, že se muži vzmuží, protože by bez nich na světě bylo smutno.



Autor: Radka Lankašová | úterý 14.7.2009 17:20 | karma článku: 17,15 | přečteno: 1986x