K protestům lékařů

Mám pocit, že bych k tomu něco měl napsat a na druhou stranu si uvědomiji, že je to hodně těžké téma. Píšu, abych si to sám tedy upřesnil a na začátku tohoto psaní nemám přesný názor. Četl jsem bloky na toto téma a většinou jsou v nich obsaženy stanoviska zcela jednoznačná, přímočará. Mnozí předkládají své vize a nabízejí řešení. Vizi mám - s řešním to bude horší.

Pisatelé bloků ukazují svaly: Nachcete - běžte si. Stejně se nedomluvíte. Na internetu si troufne kde kdo. Tváří v tvář odhodlanému doktorovi již odvaha přechází. A další chyba v logice: Neschopní odcházejí - schopní zůstávají. Mohu Vás obezpečit, že tak to není. Pokud se někdo na západě uchytí, neschopný doktor to nebude.

Osobně si myslím, že všichni žijeme v představách o důležitosti medicíny. Měli bychom se však také zamyslet nad dalšími faktory, které přispívají k prodloužení lidského věku a k člověčí spokojenosti. Sem patří především civilizační a hospodářský růst, sociální pokrok a zdravé životní prostředí. Lékařská péče je důležitá, ale podílí se jen určitým procentem na zlepšování kvality života. Na druhé straně si nejde nevšimnout mediální dramatizace některých zdravotních stavů, zdánlivých epidemií, neplodnosti a sociálních patologií,  které jsou medicinizovány a hlásí se k regulaci medicínskými prostředky. Tím na sebe zdravotnictví poutá mnohem více závazků, než jakým může dostát a stává se místem působení firemních a lobistických zájmů určitých skupin. Pod pláštíkem "péče o zdraví" se schová mnoho nekalosti a pochybných praktik.

Kromě toho pokrok ve vědě znamená další finanční zátěž pro zdravotnickou oblast. Nové a lepší postupy nejde tak snadno implementovat do běžné praxe už jen pro to, že na to nejsou potřebné finance. Těžko si umíme představit to, co bychom opravdu chtěli - špičkovou, dostupnou a lacinou zdravotní péči. Když se nakonec zváží poměr nákladů a očekávaného efektu, často se přijde na to, že náklady jsou enormní a efekt veškerý žádný. Přesto se právě v medicíně operuje s pojmem "naděje" - ať to stojí, co to stojí.

Celá oblast medicíny stojí za reformu. Je potřeba přijít zejména na to, která patologie má být považována za nemoc a regulována především medicínskými prostředky. Je třeba definovat minimální stadarty, vytvořit efektivní síť zdravotnických zařízení a služeb. Je třeba mnohem víc uvažovat o nemocech a jejich vztazích ke společnosti, než bezhlavě hledat technologická řešení tam, kde je na místě něco jiného. Je třeba medicínu "zlidštit" představit ji jako oblast lidské solidarity, ne jako oblast zisku. Je třeba chápat celou medicínu jako oblast etiky a vztahů mezi lidmi, ne jako oblast technologií a přebujelé administrativy.