Tři čtvrtě na odsun

Stále víc si vážím svých vrstevníků. Sice nás už mnoho není, ale přesto ještě vytváříme jakýsi ostrůvek jistoty, kde se vzájemně ujišťujeme, že dnešnímu světu vůbec nerozumíme.

Jasně, takhle tomu bylo vždy a je to téměř zákonité. Jenže nikdy v dějinách neměla mladá generace tak výrazný náskok v moderních technologiích, ve virtuálním životě on line, v internetové digitální komunikaci apod. Něčemu sice ještě rozumíme, ale většině nových věcí už zcela dobrovolně rozumět nechci. Já je totiž do svého života OPRAVDU NEPOTŘEBUJI!

Jsem však téměř u vytržení, když si ještě větší mimoň než já například vyrobí vlastní pojízdný rybníček a kašle na vše ostatní. Na virtuální realitu, na televizní seriály, na komerční oblbovačky, na názory ostatních „normálních“ lidí.

Do duše mi často promlouvají i další pamětníci a pokročilí… Například Karel Plíhal se svým novým albem Vzduchoprázniny. Ano, podzim nám už hlásí tři čtvrtě na odsun… Jenže současně je velkou výhodou, že už se ze současného světa nepodělám a dělám si relativně to, co chci. Jen škoda, že do konce životní štrapáce už zbývá relativně tak málo…