Některé rituály se dávno přežily, ale většina lidí na nich stejně trvá a vyžaduje je. I když jsou drahé, obtěžující a časem většinou zcela bezcenné.
Například svatební fotografie. Myslím tu oficiální – od fotografa. Jasně, fotograf je dnes každý, kdo vlastní i sebeblbější levný mobil s plastovou čočkou. Ale stále existují fotografové, pro které jsou svatby hotovým požehnáním. Fotografické komunální ateliéry už sice příliš nefungují, ale svatební fotografové a fotografky ano.
Za dřevních dob bylo zvykem, že „svatba“ jela hned po obřadu k fotografovi, aby je zvěčnil. Rodiče z obou stran, blízcí příbuzní, tetičky, strýcové, neidentifikovatelní příbuzní a samozřejmě hromada dětiček. Fotograf se chystal učinit skupinové foto s nevěstou a se ženichem uprostřed. Procedura před stisknutím spouště byla však obvykle masakr. Ta víc doleva, ten o kousek dozadu, bradičku, prosím, lehce do strany… Není divu, že pak většina lidí na svatebních fotografiích vypadá jako nesvéprávní idioti, když se něčeho leknou.
Doba pokročila, čas svatebních fotografů v ateliérech skončil. Po svatebním obřadu je požadováno zpravidla focení novomanželů v exteriéru i interiéru. Na zámku v ložnici hraběnky, u zámku za pěkného počasí v místním parku. Koná se opět nejlépe ihned po obřadu, aby nevěsta zůstala pro objektiv co nejdéle panensky čistá a nepobryndaná například polévkou s játrovými knedlíčky či svíčkovou omáčkou.
Nastává nejveselejší a nejbizarnější část oficiální svatebního dne. Hladoví svatební hosté někde opodál dlouho a dlouho čekají, až svatební fotograf (či fotografka) ukojí a zrealizuje své ambice a představy, jak má vypadat moderní svatební fotografie. V praxi to vypadá tak, že „umělec“ s asistentkou honí čerstvě oddaný svatební pár po parku, nutí je lézt na různé pařezy či do křovisek a povykuje, že se mají neustále držet za ruce, líbat se a tvářit se zamilovaně.
Osobně velice rád fotím, ale focen jsem nerad, zejména, když se musím na povel pitvořit. Pak mi je ovšem záhadou, že novomanželé poslouchají na slovo a konají věci, které by normálně nedělali ani v situaci, kdy jsou „vožralí jak dogy“. Pozorovat fotící se svatební pár v parku je tuze zábavná a náramně legrační činnost! Ale na place je momentálně pánem situace fotograf a vymýšlí si pro dokonalou kompozici neuvěřitelné kraviny. No budiž, je to jejich den a jeho výdělek.
Další dny po svatbě fotky kolují po příbuzenstvu, aby byly záhy odloženy a zapomenuty. Po případném rozvodu se pak ničí, nebo se pečlivě nůžkami odstřihuje ta nepřátelská strana. Bývala nevěsta odstřihuje toho „zoufale přiblblého kreténa“, bývalý ženich pak tu „nemožnou tlustou krávu“. Ale další nové svatby jsou na spadnutí je dobré si najmout fotografa a mít skvělé památeční svatební fotografie… Tak si je užijte!
