Ano, přesně takhle začíná text ve vitríně KSČ v Lázních Bělohrad. A že se teď bolševici jmenují jinak? Ale jděte…
Politika je nehorázné svinstvo a mně je zcela ukradená. Nikdy jsem nebyl v KSČ a bolševiky jsem nesnášel dřív, ani teď. Článek ve vitríně je pochopitelně plný nenávisti, ale i sedláckého rozumu v tom dobrém smyslu. Mělo by se obnovit tuzemské zemědělství a vše, co u nás díky tradici prosperovalo a bylo národní chloubou. Měli by se potrestat státní zloději a dát jim k úhradě kompletní škodu, kterou za dvacet let napáchali – včetně „reformátora“ a současného prezidenta Klause. Mělo by se…
Samozřejmě, ono by se toho mělo. A mohlo. Bohužel! Naši potomci nám budou hodně spílat, až si s odstupem času uvědomí, že jsme doslova prosrali historickou šanci, která se po listopadu 1989 nabízela. Škoda! Jenže každý je generálem až po prohrané bitvě, včetně mě.
Jsem bezmocný občan a pokud jsem se dostal do styku se stáním aparátem, moc šancí k diskusi jsem zatím neměl. Akorát jsem platil a platil a platil. A že jsem mohl volit jinak? Ano, mohl. Jenže pokaždé to vyjde prašť jako uhoď. Podvodníci umí zejména před volbami dobře lákat lid a slibovat, až se jim od huby práší. O politice záměrně nepíšu a nemíním si honit karmu díky politice a cikánům, což je dle letmého pohledu na nejčtenější a nejvýše hodnocené blogy téměř návodem, jak se ocitnout v deseti NEJ. Obě téma se však dotýkají nás všech, takže to chápu.
Před nástěnkou soudruhů z KSČ v Lázních Bělohrad jsem se přesto pobavil. Co by se asi stalo autorovi za socíku, kdyby veřejně vyvěsil podobný názor na tehdejší vládnoucí rudou garnituru? Šel by bručet za podvracení republiky, až by zčernal. Jenže například v MF Dnes ze dne 1. března 2012 je na straně 2 D článek o Martině Navrátilové a v něm věty: Kuráž Navrátilové rozhodně nechybí. Prokázala ji při emigraci z komunisty plundrovaného Československa.
Ono však ani to bolševické „plundrování“ nebylo tak okaté, jako se oficiálně s požehnáním vlády a zákonů plundrovalo a plundruje po roce 1989. Jenže pokud jsou nejdříve nekontrolované spontánní činy a teprve po nich nějaká pravidla, mantinely a zákony, které se navíc dají lehce obejít, je vše zcela legální. Snad jen hodně politováníhodné.
Je svým způsobem smutné, že mě už léta mnohem víc zajímá moje vlastní kočka Eliška než to, co se děje v Praze či v Bruselu. Nějak si s těmi svými názory a prací pro „blaho nás všech“ můžete, naši veřejní zastupitelé, političky, politici i úplně zbytečný senáte, vytřít…
O politice opravdu psát nemíním. Tohle je výjimka. A stane se něco? Myslím, že myší pšouk má mnohem větší dopad na okolí než jeden naštvaný blog na webu. A proč zde vůbec „ztrácím čas“? Protože si myslím (možná hloupě a naivně), že když někoho pobavím, přiměji k úsměvu, nebo mu zlepším náladu (platí to samozřejmě i naopak), hned je v duši lépe a hřejivěji. A i to je důvodem, že přes všechny smutné okolnosti i přemnoženém výskytu blbců a vychcánků v Česku má smysl žít. I když raději trochu alternativně a zejména po svém…
