Fotografické fígle – vraťte nám hledáček!

Hledáček (oh, jak kouzelné slůvko) u současných fotoaparátů zmizel. Nahradil ho náhled na malé obrazovce. Funguje to u digitálních kompaktíků a mobilů s fotoaparátkem. Ty zdrobněliny používám schválně, protože k opravdovým fotoaparátům mají tyto „přístroje“ hodně daleko.

            Hledáček bylo to kukátko, které jsme si přiložili k oku, abychom přesně viděli, co fotíme. Dnes se fotí spíše intuitivně a v rychlosti. Cvak, cvak! Opět to podporuje tvrzení, že kvantita převyšuje kvalitu, zejména pokud se týká kompozice a estetického sdělení. Fotoaparát dnes pro většinu uživatelů spíš slouží jako obrazový záznamník. Nevadí, taková je doba… Ale znalci moc dobře vědí, že teprve focení s doopravdickou zrcadlovkou s hledáčkem je pořádné focení.

Byly kdysi doby prvních fotografických pionýrů (pionýr ve smyslu průkopník), kdy se strkala do fotoaparátu dokonce celá hlava. Fotograf si přehodil přes hlavu černou látku a doslova se svým starodávným deskovým aparátem splynul jako jedno tělo a duše. V prvopočátcích fotografie byla i expozice velmi dlouhá. Aby se portrétovaný objekt před objektivem nepohnul, používala se k jeho zmrtvění tzv. hlavodržka. Držka ve smyslu držení, nikoliv v tom pejorativním smyslu držení držky…

Já už jsme tak starej, že ještě pamatuji focení bez klasického hledáčku. Bylo to v našich zemích hodně rozšířené díky skvělým fotoaparátů Flexaret na film 6 x 6. Koukali jste do toho ze shora (nebo se shora, nebo ze zhora – vyberte si, co vám vyhovuje). A pamatuji, že vše bylo nějak stranově převrácené, takže jste museli aparátem různě kejvat, abyste měli záběr pořádně vymazlenej.

Dnes hledáček mizí, podobně jako lední medvědi v Arktidě či jako vyhynulý blboun nejapný na opačné straně zeměkoule. Jako bonus se do fotoaparátů začaly montovat různé diktafony, digitální zoomy, „stoprocentně zaručené stabilizátory“ a další nesmysly. Nedejte se však napálit. Fotoaparát má především spolehlivě fotit! A je zajímavé, že například fotografický šperk – digitální Leica v profesionální podobě žádný stabilizátor nemá.

Naštěstí diktafony, digitální zoomy a podobné serepetičky už z normálních fotoaparátů opět mizí. Jednu radu však mám: pokud to s focením myslíte vážně, pořiďte si fotoaparát s hledáčkem. Za plného slunce stejně vidíte na malé obrazovce prd a fotíte vlastně „poslepu“. Leda, že  byste s sebou opět nosili ten černý přehoz a před focením si ho přehodili přes hlavu jako za starejch dob. Asi by to šlo – než by vás exportovali do blázince…