Fotografické fígle – v porodnici

Pamatuji doby, kdy se za těhotnou ženou uzavřela železná vrata, nikdo další nesměl dovnitř a rodičku i dítě jste pak sledovali z patřičné vzdálenosti pouze za sklem. Dnes je vše jinak! Otcové jsou u porodů zcela běžnou záležitostí i s fotoaparátem či kamerou v ruce.

            Před vlastním porodem je důležité rozhodnout zásadní dilema: zda si vzít kameru, nebo fotoaparát. Z vlastní zkušenosti vím, že když se honí mnoho zajíců najednou, výsledek obvykle není příliš zdařilý. Rovněž nezapomeňte, že porod vlastního potomka je přece jen stresující záležitostí i pro otce, i když se toho přímo fyzicky neúčastní. Pak se ale snadno může stát, že nafotí právě narozené miminko s krytkou na objektivu a z roztržitosti zapomene na kameře stisknout nahrávání. A je těžké pak přesvědčovat lékaře i rodičku, aby mimino zasunuli zpátky a vše udělali ještě jednou… Dnes už odpadlo i to netrpělivé očekávání, zda to bude kluk, nebo holka. Pohlaví dítěte je známé dávno před porodem. Takže vlastně už o nic nejde!

Jelikož je zrození poměrně akční záležitost, je lepší vzít nejprve do ruky kameru. Dokonce můžete ženu držet za ruku a z boku natáčet. Přímý pohled nedoporučuji, neboť tam má výsadní prostor doktor a navíc to jsou záběry, které nejsou určeny pro širokou veřejnost. Z boku však porod vypadá decentně a pokud vše probíhá bez komplikací, je to krásná a vzrušující záležitost (v tom dobrém slova smyslu).

Když poté miminku odstřihnou pupeční šňůru, ono křičí a sestřička ho jde mýt, už je vše méně krvavé. Když je miminko v boxu, aby se ohřálo a vzpamatovalo, doporučuji vzít fotoaparát. Tak už se nic „akčního“ neděje a vy si můžete nafotit potomka ze všech stran. Jeho první minutu, dvě minuty na tomto světě. Následuje odhlenění, vážení, měření a popis. V porodnici v Hradci Králové dostane tatínek i fixku a na stehýnko napíše jeho jméno. Pak je děťátko zabaleno, většinou usne a opět se dá fotit. Blesk mu asi příliš nevadí a okamžitě po narození je za mediální hvězdu. Alespoň v nejbližším kruhu rodinném. Nebojte se proto u porodu filmovat a fotit. Jsou to neopakovatelné záběry, za které vám bude později vděčný i potomek. Moje dcera si svůj porod na videu přehrává velice často a ráda. Ani jí pak nemusíte složitě vysvětlovat, jak vlastně přišla na svět.

P. S. : Hlavně nedopadněte jako můj kamarád Martin. Dlouho před porodem se na vše připravoval. Měl kameru i fotoaparát; vše v pohotovostní poloze včetně nabitých akumulátorů. Na porodním sále však byla trochu nuda a stále se nic nedělo, tak si odskočil na cigárko. Nějak se tam zapovídal a když se vrátil, miminko bylo odrozeno a již odvezeno ze sálu. Navíc matka byla na pana manžela silně naštvaná. Pak nezbývá nic jiného, než dělat další děti a doufat, že jednou se vše nafilmovat a nafotit přece jen podaří…