Proč lékaři neberou placebo vážně?

Říkají jednoduše: „Placebo, pomáhá. Každý lék obsahuje psychologickou složku, která spočívá v jednání s pacientem.“ Proč to nechtějí nijak zvlášť zdůrazňovat? Protože jinak by je to donutilo, aby s pacientem jednali správně.

„Můj příteli, proč se takhle cítíš? Něco je špatně. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Tlak? Nemáš problém s tlakem. Dovol, chytím tě za ruku, podívej, všechno se uklidňuje.“ A tak dále. Chápete, kolik to stojí vnitřní energie, vypětí nervů??

A proto – chemie a hotovo. 10, 20, 30 miligramů několikrát denně před spaním – to je ono, buď zdráv! A 100 pacientů za směnu.

Tato psychologická složka je přitom velmi důležitá, protože člověk je člověk, a ne jenom chemický (umělý) stroj, do kterého jsi doplnil pár miligramů něčeho, a tím je to již hotovo a opraveno.

Myslím, že souběžně s našimi lékaři jsou nezbytní i jiní lékaři. Klidně jim říkejte psychologové. Ale není to vlastně psycholog. Je to lékař, jenž by skutečně vyléčil člověka. Ne organismus, ale člověka.

A pak, jak říkáte, nastane rovnováha a nemoci zmizí?

Ano. Jsem si jistý, že 99 % našich léků nijak nepomáhá, nejsou nutné. Pokud jsem řádně podporován, pak prakticky všechny mé funkce mohou být vyváženy pomocí správného vztahu ke mně a mě ke světu, pokud mě to někdo naučí.

„Mens sana in corpore sano.“ To znamená: „Ve zdravém těle – zdravý duch.“

Jak se toho dá dosáhnout? Když se mezi sebou budeme snažit o správné spojení v malých skupinách. Pokud bude člověk v rovnováze s ostatními lidmi, pak na to bude přirozeně reagovat jeho tělo, jakožto další, nižší úroveň jeho podstaty, a on se uzdraví. To je nesporné!

K tomu však potřebujeme vyškolené specialisty. Lékaři nám s tím nepomohou.

Věříte, že to funguje a že je v zásadě možné se uzdravit?

Ano. O tom není pochyb! Ale je zde problém. Jak se říká: „Není možné se vrátit do jeskyně – je nás příliš mnoho.“ Takže půjdeme jinou cestou – cestou kabaly.