Nové hodnoty Ameriky

Ve Spojených státech dochází k tektonickým posunům a pro zhodnocení jejich důsledků je velmi důležité pochopit jejich podstatu. Již několik let píšu sloupek na jednom americkém webu.

Letos na podzim jeho popularita výrazně vzrostla, měsíční počet návštěv překročil 63 milionů a já jsem velmi rád, že se na webu o aktuálním dění seznamuje s principy vědy kabaly stále více čtenářů.
Dolar již není modla
V poslední době mě Američané skutečně překvapují nebývalým odklonem od tradice. Po celá staletí zde v hierarchii priorit bezvýhradně dominoval dolar a většina lidí byla hypnotizována velitelským pohledem zlatého telete.
Nyní však stále více Američanů staví vedle dolaru – na stejnou, ne-li vyšší úroveň – ideologické principy. Jaké principy, to je samostatná otázka, ale tento fakt je sám o sobě zřejmý.
To znamená, že se Americe otevírá okno nových možností. Nastává okamžik, kdy je možné využít vnitřní konflikt k mohutnému skoku nahoru. Je pravdou, že k jeho uskutečnění bude nutné, aby každý překonal sám sebe a spatřil východisko dostupné pouze díky společnému úsilí.
Toto východisko není ani republikánské, ani demokratické; leží na vyšší úrovni. Je pro všechny, nebo pro nikoho. Aby bylo možné se skutečně sjednotit, je třeba následovat přírodní zákony. Jinými slovy, je třeba se pozvednout na tu úroveň, kde existují pouze lidská srdce vytvářející přímé vzájemné spojení nad egoismem. Svět sice potřebu takové metodiky zatím cítí pouze latentně, procesy se však zrychlují a etapy se střídají přímo před našima očima.
Nové hodnoty
Postupem času Američané pochopí: veškeré jejich nepřátelství, všechny sváry jim byly vnuceny uměle a žádné principy kromě principu „rozděl a panuj“ mezi nimi nikdy neplatily. Pokud hodnoty rozdělují lidi, pak to vůbec nejsou hodnoty, ale nástroje moci. Pokud svoboda rozděluje zemi, pak už to není svoboda a – v určitém okamžiku se rodí diktatura.
Staré egoistické základy rychle degradují a degenerují. Vstupujeme do éry globálního propojení. Proto musí nad vším ostatním převládat hodnota pospolitosti, vzájemnosti, jednoty a harmonických vztahů. Teprve poté bude společnost schopna problémy skutečně řešit, a ne je odkládat na neurčito.
To vše a mnoho dalšího je třeba lidi učit, vychovávat je bez ohledu na to, jak didakticky by to mohlo znít. Vždyť dnes si lidé pletou svobodu s individualismem, jednotu s diktátem. Záměrně jsou rozdělováni na tábory postavené proti sobě.
Pro mě to není politika, ale realita, která přirozeně odráží vnitřní stavy národů, států, lidstva. Politici nás v žádném případě nezachrání. Zachrání nás pouze snaha o jednotu, práce na jejím budování.