„Miluj bližního svého jako sebe sama,“ je hlavní pravidlo Tóry. Musíme pochopit, že toto nejdůležitější „pravidlo Tóry“ je nejvyšším přírodním zákonem, který obemyká celý vesmír.
Pokud se s tímto pravidlem dobře seznámíme, dojdeme k poznání, že samotný život existuje pouze díky tomuto zákonu lásky k druhým jako k sobě samým.
Jakékoli spojení je možné jen díky zvláštní síle, která umožňuje, ba dokonce vyžaduje sjednocení různých, i protikladných částí, ať už jde o částice, shluky, prvky živých buněk či lidí. Tato vnější síla, základní zákon přírody, zákon lásky a spojení, ovlivňuje všechny části přírody, nutí je spojovat se, a podle toho se části, prvky nebo buňky postupně spojují a rozvíjejí stále složitější systémy na úrovni rostlinné, živočišné, lidské a posléze duchovní přírody.
Síla lásky a spojení, která na těchto úrovních dává vzniknout životu, je vyjádřena v pravidle Tóry: „Miluj svého bližního jako sebe sama.“ „Tóra“ poukazuje na systém, který existuje mezi samotnou přírodou a jejími stvořeními, námi lidmi, a jejím zákonem je zákon lásky k druhým jako k sobě samým.
„Druhé“ vnímáme jako protikladem sebe, stejně jako my jsme protikladem zákona lásky přírody. Zákon lásky působí v celém systému přírody a zavazuje nás, abychom mezi sebou navazovali spojení, protože život může existovat pouze prostřednictvím vzájemného spojení na všech úrovních přírody.
Tento zákon lásky je hybnou silou propojení a vzájemné závislosti na všech úrovních nehybné, vegetativní a živočišné přírody. Zákon přírody působí bez účasti člověka, tedy evolučními procesy na těchto úrovních. Určuje a diktuje vše a my lidé se ocitáme pod jeho takzvaným „evolučním parním válcem“, tj. sama evoluce nás tlačí ke stále většímu propojování, aniž by se nás ptala na náš názor v této věci.
Pokud tedy na lidské úrovni pochopíme tento zákon přírody, zjistíme, že pravidlo „miluj svého bližního jako sebe sama“ je zákonem života. Bez spojení by neexistoval život.
Postupně si začínáme uvědomovat tento nejvyšší zákon v sobě samých, ačkoli zpočátku zjistíme, že postoj „milovat druhé jako sebe“ je nám zcela vzdálený, ostatní spíše nenávidíme. Zdají se nám cizí a odlišní, ba dokonce zcela protikladní.
Přesto je třeba, abychom přírodní zákon lásky a spojení uskutečnili i v našich lidských vztazích. Musíme ho nejprve studovat a sledovat, jak působí v celé přírodě. Od velkého třesku až po naši současnost by se mohlo zdát, že se lidstvo vyvíjí pomocí neshod a sporů, ale ve skutečnosti probíhá neustálý proces vývoje k vyšším a vyšším stavům spojení a takový vývoj pokračuje a nutí nás, abychom dospěli a sami, bez nátlaku přírody realizovali základní zákon přírody.
V posledním bodě vývoje se my lidé ztotožníme se silou a zákonem přírody v našich vzájemných vztazích a dojdeme k realizaci zákona „miluj svého bližního jako sebe sama“ mezi sebou navzájem a s přírodou.
