Jak zastavit koronavirus?

Epidemie koronaviru se týká každého člověka na světě bez ohledu na to, odkud je: z Itálie, Izraele, Koreje, Ruska. Celý svět se bojí. Virus se šíří, neuznává žádné hranice a jeho konec není na dohled. 

Odborníci předpovídají, že se epidemie protáhne na dobu jednoho roku, dokud se neobjeví nějaké možnosti, jak s ní bojovat. Koronavirus razantně změnil vztah mezi lidmi ve společnosti a vystavil nás vážným otázkám.

Co je třeba udělat, abychom se vrátili k normálnímu životu, co od nás příroda vyžaduje a proč nám přináší podobná překvapení? Jaké je řešení všech problémů, s nimiž se potýkáme v životě?
Na jedné straně nám tyto problémy ukazují, nakolik jsme spolu spojeni a jak jsme na sobě navzájem závislí.

Avšak na druhé straně naše spojení není dobré a musíme se naučit, jak to změnit. Koronavirus jen začal odhalovat závažnost našeho stavu. Dosud ještě není situace tak špatná. Uvidíme, co se stane, když Severní a Jižní Amerika, stejně jako evropské země, zavřou své hranice. Lidstvo se opět vrátí k uzavření hranic, k závorám.

A přitom jediným východiskem je pečlivě zjistit, jak by mělo vypadat správné spojení mezi námi a jak vybudovat natolik dobré vztahy, aby se žádný virus neprosadil. Virus je známkou toho, že naše vzájemné spojení je nesprávné, špatné.

Koronavirus je společným problémem nás všech, a proto vyžaduje správné sjednocení celého lidstva podle zákona vzájemné záruky. Tím se míní stav, kdy si každý uvědomuje, že je odpovědný za všechny, a tak se i chová. Proč si pokaždé přivoláváme nová neštěstí? Proč nás příroda vždy bičuje, každého jednotlivě a všechny společně?

Proč jsou tyto rány každým rokem silnější a rozšiřují se tak, že už zachvacují celé lidstvo? Příroda se nás snaží přivést k poznání, že nutně potřebujeme vzájemnou záruku, abychom se stali jakoby jedním člověkem, jedním systémem.

Každý člověk na světě musí pochopit:

Koronavirus – to není nahodilost, ale jedná se o součást procesu, kterým přírodní síly řídí lidskou společnost a snaží se nás sjednotit do jednoho systému.

V tomto jednom systému existují zákony, které nás příroda zavazuje splnit. Pokud ne dobrovolně, tedy násilím. A koronavirus je jedním z útoků zaslaných lidstvu, aby s ním zatřásl a přinutil ho přemýšlet o tom, jak správně žít.

V ideálním případě bychom jako lidstvo měli fungovat jako jeden člověk s jedním srdcem v jednom systému. Neexistuje žádná jiná cesta, musíme se k tomu dopracovat.

Epidemie koronaviru je první realizace z řady úderů, které se budou objevovat každý měsíc. Pokud se totiž k sobě chováme špatně, vytváříme tím místo pro virus. Virus se vyskytuje tam, kde není dostatečná vzájemná záruka, kterou jsme měli vytvořit.

Cílem stvoření je přivést člověka k dobrému spojení a lásce k bližnímu jako k sobě samému. A pokud se tak nestane, začnou se objevovat různé problémy, které ve skutečnosti slouží jako lék, který nás tlačí ke sjednocení.

Díváme se na sebe a nepřejeme druhému jenom to dobré. Virus se tak přenáší z člověka na člověka nedobrým pohledem a odsuzujícími slovy, jež se materializují ve formě virů.

Lidé jsou na sobě stále více závislí v průmyslu, v obchodě, ve všem ostatním, ale zároveň s tím nezlepšují mezilidské vztahy. Ty jsou v rozporu se sílícími vazbami mezi námi. Sice se spojuji s každým člověkem na Zemi, ale dělám to proto, abych z něj dostal všechno. A je samozřejmé, že pokud jsou tato spojení již zcela nesnesitelná, příroda udeří a zlomí je.

Představte si, že se svět odřízne od Číny, Japonska, Jižní Koreje – jak to zasáhne výrobu! Stačí zastavit vývoz nějakého malého elektronického prvku a polovina světa se zastaví. A to vše proto, že se neorganizujeme správně na lidské úrovni, nedodržujeme zákon vzájemné záruky. Poslední kapky jsou z lidí vytlačovány jen proto, aby elita vydělala ještě několik miliard.

Virus již vedl k masovému propouštění. Nezdá se, že by tato vlna ustoupila, a to jistě probudí celé lidstvo.

A tak cítíme, že jsme dosáhli červené linie, kdy nám příroda nedovolí, abychom dále existovali tímto způsobem.

Poprvé v historii lidstva si uvědomujeme, že se jedná o úder shora. Egyptští mudrci faraonovi o jednom z úderů řekli, že to byl prst boží. Každý bude cítit, že se jedná o vyšší trest, který nás opravuje shora.
Při pohledu na druhého nelaskavým pohledem na něj přenáším virus. Vždyť jsme spojeni do jednoho systému a pokud o někom přemýšlím špatně, rozšiřuji virus do celé sítě. Je to negativní signál, kterým ničím vzájemnou záruku. Byť je to jen myšlenka, ale my všichni jsme propojeni myšlenkami, rozhovory a činy.

Ať se nám to líbí nebo ne, jsme uzavřeni uvnitř jedné společné sféry. A proto na tom nezáleží, zda mluvím, píšu, přemýšlím nebo dělám rukama. Účinek myšlenek je ještě větší, protože se říká, že „všechno je tvořeno myšlenkou“. A pak se myšlenka zhmotní ve fyzickém jednání.

Mezi námi jsou neviditelná vlákna, nacházíme se v poli vzájemných spojení. A nejvyšší úroveň spojení
představuje myšlenku, která později sestoupí na jednodušší úrovně. Ale my můžeme všechny viry opravit již v myšlence. Vzájemná záruka – to je správný vzájemný vztah mezi námi na úrovni myšlení. A pokud ji máme, nebude zapotřebí nic více, žádné hmotné léky.