Co se svět naučil od pádu Berlínské zdi

Cihly spadly, ale v srdcích lidí zůstává kámen. Třicet let po pádu Berlínské zdi se téměř nic nezměnilo. 

Živě si vzpomínám na okamžik 9. listopadu, kdy jsem v televizi sledoval, jak davy zaútočily na hraniční přechody oddělující východní a západní Německo a výjev radosti, která pohltila lidi po celém světě. Na okamžik jsme si mysleli, že sjednocení se rozšíří do Ruska a Číny, na Dálný východ a že by to mohlo proniknout i do celého světa.

Iluze sjednocení však v našich tvářích vyhasla.

Hranice mezi Východem a Západem byly odstraněny, ale trhliny nezmizely. Když byla Berlínská zeď zbořena, bylo na světě asi 15 zdí. Dnes je jich 77: na americko-mexické hranici, mezi Indií a Pákistánem, Slovinskem a Chorvatskem, Severní a Jižní Koreou, Rakouskem a Slovinskem, Řeckem a Severní Makedonií a tak dále.

Zdi vytvářejí separaci mezi lidmi, hranice oddělují země a ploty ničí národy, a to všechno jsou typické jevy 21. století. I když strhneme zeď nebo odstraníme hranici, všechno se vrátí do předchozího stavu a zdi se obnoví.

Proč selhalo skutečné sjednocení?

Zbourání zdi nebo její nová výstavba nic nevyřeší, protože skutečné zdi jsou v našich srdcích.

Je pravda, že existovala skutečná touha strhnout Berlínskou zeď. Byla tam touha po svobodě a mnoho lidí usilovalo o její dosažení. Východní Německo se chtělo sjednotit se západním Německem, ale bez ohledu na silné úsilí, občané nebyli na fúzi připraveni a její chyby pociťujeme dodnes.

Sjednocení by mělo začínat v srdci a mysli, na úrovni uvědomění si, v přípravě na blízkost mezi národy. Společný jazyk je nedostačující. Například až dodnes existují rozdíly mezi původními Němci a těmi etnickými Němci, kteří žili na Volze v Rusku nebo v Kazachstánu a později se vrátili do Německa.

Navzdory společnému jazyku a skutečnosti, že ruští Němci pocházejí z kulturního prostředí, se stále shledávají s obtížným začleněním. Jejich weltanschauung (světonázor) je jiný a tyto rozdíly jsou velmi zřetelné.

Musíme si uvědomit, že nestačí rozbít zdi vyrobené z kamene a cementu, aby se lidé spojili. Je třeba strhnout bloky stěn v našich srdcích. Je nutné zvýšit povědomí o žádoucím lidském vztahu, sjednotit cíle a účely, sloučit kultury a vzdělávací systémy do jednoho, rozvinout životní styl založený na úvahách a dohodnout se na hodnotách a zásadách.

Nelze očekávat, že rozbitá kamenná zeď způsobí zásadní změnu, a to ani po 30 letech, ani po 50 letech. Koneckonců, přenáší se z jedné generace na druhou.

I zběžný pohled na Evropu odhalí, že je ponořena do hluboké krize. Není to sjednocený kontinent, který by usiloval o sjednocování po pádu Berlínské zdi. Dnešní Evropa je zničená, zlomená a pokryta liberální demokracií v degradované westernizaci.

Projekt Evropské unie, jehož cílem je postupovat směrem k integraci otevřených hranic a společné měny, je neúspěchem. Sbírka národů je uzavřena na rozpadajícím se kontinentu, kterému čelí roje přistěhovalců, kteří postupně mění její jedinečný evropský charakter.

Budování trvalého spojení mezi lidmi

Aby se Evropané sjednotili, musí nejprve připravit svá srdce a mysl takovým způsobem, aby si každý z nich osvojil / internalizoval správnou formu jednoty, včetně následujících bodů:

- Jak se mohou lidé vzájemně přiblížit podle zákona o spojení v přírodě?

- Co by mělo a nemělo podléhat kompromisu/ být ohroženo?

- Co lze získat pozitivním a zdravým spojením?

Nebudeme-li čelit takovýmto otázkám, nedosáhneme úspěchu ani nápravy našeho kontinentu.

Evropská tendence k altruismu je matkou všech lží. Významným krokem je nyní rozpoznat zlo, tj. přijmout, že lidská přirozenost egoismu si s námi hraje, odhalit hořké a omezené zájmy lidí a akceptovat, že nikdo nemá moc svrhnout zdi mezi lidmi, ať už se jedná o kohokoliv. Proto potřebujeme sílu, kterou nevlastníme - tzv. „Vyšší moc“.

Nad lidskou přirozeností, nad egem, které neustále touží prospívat na úkor druhých, nad vším, co v současné době vnímáme a cítíme, je altruistická sjednocující síla. Je to vlastní síla přírody. Tuto sílu můžeme probudit snahou o sjednocení. Způsob, jak se můžeme sjednotit nad egem, je to, co učí starodávná moudrost kabaly

Je to také důvod pro významné rozšíření a odhalení kabaly v naší éře. To znamená, že jednota v lidské společnosti se stala naléhavou potřebou v době, kdy došlo k obrovskému nárůstu sociálního rozdělení, xenofobie a úzkosti z válek a konfliktů.

Úsilí ke vzájemnému sjednocení nám poskytne oživení a obnovené síly: porozumění, citlivost, zdravý rozum a zdravou logiku, která nás povede k jednotě. Pak budeme schopni překonat jakoukoli zeď a všechny hranice budou odstraněny.