Ohlédnutí za 31 roky svobody a demokracie. Jdeme opravdu vstříc lepším zítřkům a skutečně chceme to, v čem žijeme? Mohou lidé ještě něco na způsobu vedení státu změnit?
Kam se poděla hesla, která z tribuny Letenského náměstí v Praze před 31 lety hlásala skupinka zničehonic se objevivších hlavounů? "Nebudeme, jako oni," "Snížíme počty úředníků přebujelého státního aparátu," "Za deset let srovnáme životní úroveň se zeměmi Západu." "Spravedlnost pro všechny," "Svobodu a práci všem občanům za spokojenější život" apod. Za těmito tehdy hlasitě vykřikovanými větami následovalo ticho po pěšině a nikdo si na ně za celou dobu 30ti let už raději ani nevzpomněl.
Spolu se ztrátou státní suverenity nastal rozklad právního systému, který plíživou formou zavdal návratu feudalismu.
Dnes žijeme v republice, kterou "zdobí" přívlastek bezprávního státu. V sousedním Německu nazývají zdejší poměry kulantně "Česko, země zvláštní mentality." Fenoménem doby se stalo dobrovolné ocejchování přesněji očipování pomocí mobilního telefonu. No, a abychom neustrnuli v jednom místě, tak k němu nově přibyl řetízek s obojkem nazývaný jednoduše koronavirus.
Už tomu jsou dva roky, co se na lidi ze sdělovacích prostředků den co den řinou zprávy o počtech nemocných a dokonce zemřelých. A máme tu opět onu zvláštní situaci, "kde se vzal tu se vzal" nějaký virus, o jehož původ se nikdo takřka vůbec nezajímá?!? Za to s restrikcemi a zastrašováním se roztrhnul pytel. Zčistajasna, jako kdyby všechny nemoci odezněly a lidi trápil jenom a pouze jakýsi virus covid-19. To ale není vůbec pravda, protože chřipkou počínaje přes vážná onemocnění životně důležitých orgánů a problémy psychického rázu konče nemoci dál kosí lidi bez rozdílu věku a pohlaví. V rozčeřené vodě není přes vzdouvající se kal na píď vidět, načež se ve změti neustále překřikovaných zákazů úplně ztrácí otázka: "Kdy bude konečně potrestán viník?" Dokud totiž svět otevřeně nepřizná, kdo ve vojenských laboratořích vyvíjí a do ovzduší neustále vypouští biologické jedy, tak se náhubků a vynucovaného očkování nikdy nezbavíme.
Zinscenované divadlo nápadně připomíná dobu zhruba před 80ti roky, kdy bylo židovské etnikum omezováno na běžných právech ve společnosti. Dnes jsme svědky diskriminace neočkovaných, kterým je upírána svoboda pohybu. Pozoruhodná podoba, v jejímž pokračování se lidé možná také dočkají povinnosti nosit na viditelném místě svého oděvu označení "Pozor, neočkovaný přenašeč viru covid-19."
Logicky se proto nabízí otázka, je snad koronavirus pomstou? Ale potom se ptám, za co?
