Dovoluji si představit šachy, které před provedenou kompletní hloubkovou renovací prošly pohnutou historií.
Dříve než se mi v květnu 2015 podařilo po zdlouhavém jednání získat od jistého starého pána nádherný šachový komplet, tak jsem do té doby ještě netušil, jak pozoruhodným příběhem budu jakoby návdavkem k jejich vlastnictví vybaven. Tento kmet, který celý svůj život zasvětil královské hře se na sklonku svého života pod vlivem již chatrného zdraví se slzou v oku rozhodl předat svůj srdeční poklad nějakému náhodně vybranému dalšímu šachistovi.
Vzpomínaný muž ve svých mladických letech úplnou náhodou zavítal na jedné z cest po tehdejším okraji Prahy do malého krámku situovaného kdesi na území skromných rodinných domků Starého Spořilova, které se dodnes nachází v lokalitě čtvrtého pražského obvodu. Psal se tehdy rok 1960 a odtud se na další desítky let diskutované šachy přestěhovaly do vlastnictví jednoho znamenitého šachisty společně s jejich příběhem.
Rok předtím v roce 1959 zadala mezinárodní šachová federace FIDE objednávku na výrobu několika kompletů hry do její samotné kolébky Indie. Vážnost zakázky podepíral připravovaný zápas mezi tenkrát úřadujícím mistrem světa Botvinnikem proti vítězi turnaje kandidátů z téhož roku Michailu Talovi. Snad pod vlivem účasti šachového umělce, jak je dodnes Tal pro svou geniální obětní hru nazýván, požadovali pánové z pořádající federace vyhotovení šachových figur z ušlechtilého bílého a černého ebenového dřeva.
Přeprava několika šachových kompletů z Indie na Starý kontinent po Středozemním moři se však neobešla bez tragédie, která vznikla zřejmě v důsledku tehdejšího velmi silného zemětřesení, jenž postihlo africké Maroko. Historické anály k této události uvádí dokonce přibližně 12 000 obětí na lidských životech. Obchodní loď s nákladem také pro šachovou federaci se však zakotvení u evropských břehů nedočkala a před potopením se jenom díky duchapřítomnosti nedaleko plujícího jiného obchodního přepravce podařilo zachránit nejenom posádku, ale na naléhavé prosby kapitána dokonce i část nákladu včetně zmíněných šachových souprav. Bohužel se i přes obětavý záměr nepodařilo při nebezpečné operaci v podpalubí uložené šachovnice uchránit paradoxně před mechanickým poškozením.
Představitelé mezinárodní šachové federace FIDE potom na základě kvalitativně neodpovídajícího stavu s politováním odmítli tyto herní komplety použít s odůvodněním, že dotčený stav může s velkou pravděpodobností v průběhu zápasu negativně ovlivňovat soustředění obou hráčů.
Výjimečná díla z rukou indických mistrů se tak dostala na běžný evropský trh a jeden z těchto souborů se spletitými cestičkami nakonec objevil až v malém zapadlém obchůdku na okraji Prahy tehdejšího Československa.
Chtěl bych proto tímto zveřejněním a provedenou renovací vzdát po více jak půl století hold mistrovskému dílu indických uměleckých truhlářů, kteří se na vytvoření mimořádného klenotu podíleli, neboť z figur postavených na šachovnici vskutku vyzařuje jakýsi neuchopitelný duch hry všech her.
